Málokdo v Česku rozumí diamantům tak jako VLADIMÍR KONDRATĚNKO. Člen diamantové burzy Diamantclub van Antwerpen, držitel řady diplomů a muž, který už v osmnácti vyměnil stavební spoření za první brus. V rozhovoru pro INTERVIEW prozrazuje, proč laboratorní diamanty rychle ztrácejí hodnotu, kdo stojí za „ekologickým“ mýtem a jak poznat diamant, který bude mít cenu i za dvacet let.
Věnujete se oboru, který je pro většinu lidí opředený tajemstvím, prestiží a emocemi. Co vás přivedlo k diamantům?
Touha po preciznosti. Už na střední škole jsem měl sklon k perfekcionismu – fascinovalo mě, že nepatrný rozdíl ve vnitřní nedokonalosti diamantů může ovlivnit cenu diamantu v řádu desítek procent. Když mi bylo sedmnáct, věděl jsem, že od rodičů dostanu k osmnáctinám stavební spoření – 200 000 korun. Nechtěl jsem je utratit, ale uložit do něčeho hodnotného. Začal jsem zvažovat zlato, ale diamanty mě oslovily víc. Otec mi poradil, ať se o nich nejdřív něco naučím, a tak jsem se přihlásil na úvodní kurz Gem-A v Londýně. A od té chvíle mě to zcela pohltilo.
Dnes patříte mezi respektované odborníky, jste členem prestižní diamantové burzy Diamantclub van Antwerpen. Jak se mladý Čech dostane tak daleko?
Je to cesta, která vyžaduje jak znalosti, tak trpělivost a síť důvěry. Být členem této burzy je prestižní záležitost – neotevírá dveře automaticky, ale ukazuje, že se v oboru pohybujete férově, profesionálně a seriózně. Já se stal členem před čtrnácti lety, kdy mi bylo teprve 22 let, a to je pro mě samo o sobě velkou prestiží. V Antverpách mám dnes mnoho obchodních partnerů a přátel. Troufám si říct, že i díky mému nadšení pronikat do hlubokých detailů gemologických (gemologie je specializovaný obor mineralogie, který zkoumá přírodní i syntetické kameny a jejich rozlišení, pozn. red.) aspektů diamantů jsem se seznámil s mnoha významnými obchodníky, kteří se na mě dnes obracejí v momentech, kdy potřebují poradit při identifikaci syntetických diamantů. Vědí, že stále sleduji nové trendy v metodách rozpoznávání přírodních a syntetických diamantů, což může být zejména u velmi drobných diamantů oříškem.
Jak se dnes liší přírodní a syntetické, takzvané lab-grown diamanty? Laik je prý nerozezná.
Fyzikálně a chemicky jsou téměř identické. Hodnotí se stejně: barva, čistota, brus, hmotnost. Rozdíl je v původu a symbolice. Přírodní diamant vznikal stovky milionů let – je to relikt geologických procesů. Laboratorní diamant vznikne za pár týdnů. A i když může být vizuálně shodný, symbolicky to pro mnoho lidí není totéž. Diamant je dar, který má vyjadřovat výjimečnost – a ta je vzácná.
Přesto se zdá, že umělé diamanty zažívají boom. Jak to vnímáte jako odborník?
Jde o krátkodobou explozi způsobenou jejich nízkou cenou a silným marketingem. Výrobci syntetických diamantů ze začátku těžili z obrovských marží, protože produkce je dnes levná, velmi industriální a na rozdíl od zásob přírodních diamantů neomezená. Jenže to přináší problém – tyto syntetické kameny ztrácejí na hodnotě rychleji než jakýkoli jiný drahokam, pokud můžeme lab-grown diamant nazvat drahokamem. Není náhodou, že společnost Swarovski se naplno pustila do výroby stříbrných šperků s lab-grown diamanty. Je to ideální produkt pro jejich klientelu. Společnost De Beers nedávno kompletně uzavřela svou značku Lightbox, jež byla zaměřena výhradně na šperky s lab-grown diamanty. Stejně se mnoho tradičních zlatníků na Západě vrací naplno k přírodním diamantům.
Co říkáte na ekologický a etický rozměr debaty o těžbě přírodních diamantů? O syntetických diamantech se hovoří, že jsou etičtější.
Těžba přírodních diamantů je dnes jedním z hlavních a legitimních příjmů mnoha afrických států. Botswana je zářným příkladem toho, jak příjmy z těžby diamantů pomohly transformovat dříve chudou zemi v prosperující demokratický stát. Celá debata o negativních etických a ekologických dopadech těžby přírodních diamantů byla v posledních letech uměle rozvířena koordinovaným marketingem producentů lab-grown diamantů, kteří velmi rádi tradiční diamantový průmysl vykreslují tak, jak probíhal v dobách kolonialismu. Bohužel se kvůli tomu v médiích objevuje mnoho typického greenwashingu. Nejvtipnější je, že nikdo se neptá na etické a ekologické dopady průmyslové výroby lab-grown diamantů v Číně. Syntetický diamant vám nepomůže „zachránit Afriku“ – jen vám zaručí, že své peníze pošlete do Asie, zatímco do Afriky se nedostane jediný dolar. Těžařské firmy v Africe dnes přinášejí pracovní místa, platí daně a přispívají k rozvoji infrastruktury. Navíc těžba přírodních diamantů je dnes sledovaná a auditovaná více než kdy dřív. Již dávno při těžbě diamantů nepanují stejné podmínky, jaké panovaly začátkem 20. století, což se nám výrobci lab-grown diamantů snaží vsugerovat.
Jsou syntetické diamanty ekologičtější?
Nejsou žádným „zeleným“ produktem. Jejich výroba je opravdu velmi energeticky náročný proces a většina se jich dnes vyrábí v Číně a Indii, kde je 60 až 70 procent elektřiny získáváno spalováním uhlí. Jen zanedbatelný zlomek výrobců je schopno doložit, že jejich výroba je kompletně zajištěna zdrojem energie z obnovitelných zdrojů.
Mají syntetické diamanty investiční hodnotu, nebo jde spíše o módní trend? Syntetické diamanty nelze považovat za investiční komoditu. Jejich cena dlouhodobě klesá a do budoucna lze předpokládat, že i nadále bude klesat. Vzhledem k tomu, že lze průmyslově vyrobit neomezené množství kamenů, nelze u nich hovořit o vzácnosti. A právě ta je klíčovým faktorem u investičních diamantů. Jsou ideální pro každodenní nošení nebo jako designový šperk, ale nikoli jako forma uchování hodnoty. V tomto ohledu je situace podobná jako u designových chytrých hodinek bez mechanického strojku – esteticky přitažlivé, ale s nulovou investiční perspektivou.
Existují certifikace, které zaručují etický původ diamantu?
Existují a jejich význam stále roste. Nejznámější je Kimberley Process, který má za cíl zamezit obchodu s takzvanými konfliktními diamanty, ten však kontroluje pouze surové diamanty. Dále jsou tu moderní iniciativy postavené na blockchain technologiích, jako jsou iTraceiT, Sarine Diamond Journey a Tracr, které do blockchainu zaznamenávají celou cestu diamantu od momentu vytěžení až po jeho vsazení do šperku. Nejen etický původ, ale i environmentální standardy těžby jsou pak u takového diamantu snadno ověřitelné. Pro běžného zákazníka je zásadní, aby kupoval diamanty výhradně s renomovaným certifikátem – například GIA, HRD nebo IGI – a obracel se na solidní obchodníky. Zajímavé je, že pro lab-grown diamanty žádné nezávislé ověření etického původu nezískáte.
Co vás na diamantovém průmyslu stále fascinuje – i po letech zkušeností?
Diamanty vás pořád učí. Po sedmnácti letech v oboru si myslíte, že už jste viděl všechno, ale pak přijde kámen, který vás vyvede z omylu. Diamant není jen certifikát – je to drahokam s historií, strukturou, vlastnostmi, které musíte cítit, ne pouze změřit. A právě tahle neustálá proměnlivost mě drží ve střehu. Jsem v pravidelném kontaktu nejen s obchodníky, ale i s kolegy gemology z různých zemí. Bavíme se o nových metodách detekce, sdílíme poznatky z praxe. Loni jsem měl čest přivítat v Praze Branka Deljanina, jednoho z nejuznávanějších odborníků na detekci laboratorně vytvořených diamantů. Vedl u nás celodenní praktický kurz – byla to i pro mě unikátní příležitost naučit se nové věci. Tato školení pro klenotníky organizuji částečně i proto, že sám cítím, jak důležité je držet tempo s technologickým pokrokem. Diamantový svět se mění, a pokud v něm chcete zůstat relevantní, musíte se měnit s ním.
Jak bude vypadat trh s diamanty za deset let? Co nás čeká?
Očekávám, že trh se bude dále polarizovat. Na jedné straně uvidíme masovou produkci levných lab-grown kamenů pro fast fashion segment. Na druhé straně poroste zájem o unikátní přírodní kameny. Zákazníci budou stále víc vnímat diamant jako symbol – ne jako anonymní produkt. Vítězi budou ti, kdo nabídnou kvalitu, ověřený původ a transparentnost. Digitální technologie v tom budou hrát klíčovou roli – od on-line prezentací až po certifikaci původu zaznamenanou v blockchainu.
Co byste doporučil člověku, který si chce koupit svůj první diamant jako investici nebo jako osobní šperk?
Nejprve si ujasněte účel – je to dárek, vzpomínka na událost, nebo investice? U šperku dejte důraz na design a osobní vkus. U investice hledejte výjimečnost: vysokou barvu D až F, čistotu IF až VS1 a jedině GIA certifikát. A nikdy nekupujte bez porovnání – ideálně na profesionální platformě, kde vidíte parametry i srovnání cen. Pokud si nejste jisti, obraťte se na odborníka. U diamantu, stejně jako u umění, rozhodují detaily.
VLADIMÍR KONDRATĚNKO
Zakladatel značky Arete Diamond a významná osobnost českého diamantového trhu.
Je držitelem několika prestižních diplomů v oboru, jako je diplom GIA Diamonds Graduate a HRD Certified Diamond Grader.
Jako jeden z mála českých obchodníků je navíc členem prestižní antverpské diamantové burzy Diamantclub van Antwerpen.
Pod jeho vedením dodává společnost Arete Diamond diamanty stovkám výrobců šperků v České republice.
V čem je rozdíl?
Rozdíly mezi přírodními a syntetickými diamanty spočívají především v jejich původu, podmínkách vzniku, vnitřní struktuře a některých jemných optických či růstových znacích.
Přírodní diamanty vznikaly hluboko v zemském plášti po dobu milionů až miliard let za extrémních tlaků a teplot a na povrch se dostaly díky sopečné činnosti. Tento dlouhý a nekontrolovaný proces vede k přirozené variabilitě jejich vlastností. Přírodní diamanty často obsahují strukturální poruchy, napěťové zóny nebo stopová množství prvků, jako je dusík či bor, které ovlivňují jejich barvu i elektrické vlastnosti. Právě tyto přirozené „nedokonalosti“ jsou v gemologii důležitým identifikačním znakem a zároveň zdrojem jedinečnosti každého kamene.
Syntetické diamanty jsou naproti tomu vytvářeny v laboratorních podmínkách během dnů až týdnů. Nejčastěji se vyrábějí metodami HPHT (vysoký tlak a vysoká teplota) nebo CVD (chemická depozice z plynné fáze). Tyto postupy umožňují velmi přesně kontrolovat růst krystalu, jeho chemické složení i výsledné vlastnosti.
Z hlediska mechanických a optických vlastností jsou syntetické a přírodní diamanty prakticky rovnocenné. Tvrdost obou dosahuje hodnoty 10 na Mohsově stupnici a jejich chování při broušení, leštění či průmyslovém použití je srovnatelné. V některých technických aplikacích mohou mít syntetické diamanty dokonce výhodu, protože je možné je vyrábět s přesně definovanými parametry, například s vyšší tepelnou vodivostí nebo bez nežádoucích defektů.
Zásadní rozdíl mezi oběma typy diamantů spočívá v jejich ekonomické a kulturní hodnotě. Přírodní diamanty jsou vnímány jako vzácný přírodní zdroj, jehož hodnota je ovlivněna omezenou dostupností, historií a symbolickým významem, zejména ve šperkařství. Syntetické diamanty jsou obecně levnější, protože jejich výroba je škálovatelná a není závislá na geologických nálezech.
Syntetické diamanty bývají podstatně levnější než přírodní diamanty se stejnými parametry (stejný karát, barva, čistota atd.).
Jednokarátový syntetický diamant: 700–2000 dolarů
Jednokarátový přírodní diamant: 4000–8000 a více dolarů
Dvou- až tříkarátový syntetický diamant: 1200–7000 dolarů
Dvou- až tříkarátový přírodní diamant: 15 000–85 000 a více dolarů
(cenové rozsahy dle kvality a trhu)
Únorové číslo 3/2026 časopisu INTERVIEW si můžete zakoupit v elektronické verzi na digiport.cz
