Vladimír Pinker: Zpravodajství je pro mě droga

Jak vypadala vaše cesta ke zpravodajství?

Před dvaceti lety jsem začínal jako kameraman pro regionální televizi v Plzni. U toho jsem zůstal rok a pak začal točit pro Primu. Po dalším půlroce za kamerou jsem se ale přesunul před kameru. A čtrnáct let jsem pracoval pro Primu jako plzeňský redaktor. Pak jsem se věnoval spíše evropským a světovým tématům. Ve chvíli, kdy se mi narodil syn, Prima přecházela na spolupráci s CNN a já jsem odešel. Po těch šestnácti letech jsem už potřeboval detox. Co si budeme povídat: působit jako krajánek (slangový výraz pro krajského, regionálního reportéra, pozn. red.) a vidět obden autonehody a znásilnění, to zanechá na člověku nesmazatelné stopy.

Odešel jste tedy z televize a představil vlastní youtubový kanál KryptoVláďa…

Po půl roce jsem totiž zjistil, že kamera člověku chybí. Když jste zvyklý předávat lidem informace, chcete v tom nějak pokračovat. Založil jsem si tedy youtubový kanál o kryptoměnách, který byl poměrně úspěšný. Během půl roku nasbíral patnáct tisíc odběratelů, kteří byli ochotni za obsah i platit. Ale pak nás loni v létě oslovil pan Čermák, nový majitel televize Barrandov, s tím, jestli bychom pro něj nechtěli připravovat Naše zprávy. V tom stavu, v jakém Barrandov tehdy byl a jak to všichni řešili, to byla opravdu obrovská výzva. Nevěděli jsme, do čeho jdeme. A měli jsme tři týdny na postavení celorepublikové redakce. Nespali jsme. A po nocích vytvářeli znělky.

Jak jste redakci poskládal?

Redakce dnes čítá kolem čtyřiceti lidí. Při jejím stavění mi pomohla právě zkušenost krajského reportéra. A pracujeme opět s krajánky, kteří nejsou rozmazlení Prahou a tím, že za nimi někdy stál velký štáb složený ze zvukařů a osvětlovačů. A pak jsme udělali ještě druhou věc, která se běžně neděje. Mám pocit, že lidé v médiích jsou obecně hodní zkažení. V redakcích se, myslím, hrají různé hry, okopávají se kotníky a úspěch se neodpouští. Většina našich lidí tak neměla nikdy s médii ani s televizí nic společného. Řekli jsme si, že raději než lidi zkažené z redakcí chceme čisté duše, které novinařinu naučíme. A budeme vědět, že to celé energeticky sedí. Chceme, aby nám spolu bylo dobře a celý ten tým fungoval. To je velký benefit Našich zpráv, který je na nich hodně vidět. Jsou to srdcaři, kteří to primárně nedělají kvůli prachům nebo naplnění svého ega.

Takže se tahle cesta osvědčila?

Už v tom, že chodím do práce rád. Nemám tam totiž nikoho, kdo mě rozčiluje nebo mě za zády pomlouvá. A když přijdou povodně nebo sněhová kalamita, víte, že tomu ti lidé dají maximum, protože pro některé z nich to je vůbec poprvé, co se do takové situace dostanou. Funguje u nich adrenalin. A každý den odcházejí z práce s tím, že se něco nového naučili. Nefungují v takové té rutině. Tohle je v tom drží a motivuje dělat to dál.

Jak se vůbec šéfuje čtyřiceti lidem, kteří se pohybují napříč celou republikou?

Špatně (smích). Ne, dobře. Právě proto, že jsme si nastavili vstupní laťku podle toho, aby nám to energeticky sedělo. Snažil jsem se tak aspoň držet to, že budu vykat lidem, které jsem neviděl a neznal. Ale vlastně to nejde. Už jsme měli i jeden společný teambuilding, na kterém se potvrdilo, že i když se sejdeme, hraje to. Ve zpravodajství ale stejně většinu času řešíte provozní věci. Kde, kam, kdo. Co se kde stalo a kdo to bude řešit. A na samotné šéfování nezbývá příliš čas.

Připravovat zpravodajství je ze své povahy práce na takřka 24 hodin sedm dní v týdnu. Jak jste se sžili s tímhle režimem?

Je to tak. A to byl vlastně jediný problém spojený s tím, že jsme do redakce nabrali nenovináře. Protože novináři vědí, že zpravodajství je práce na 24/7 a tím, že ve čtyři odevzdáte reportáž, vaše práce nekončí. Nemůže vám to vypadnout z ruky, v půl páté může přijít nějaký problém. Také 24. prosince jen den jako každý jiný, stejně tak Silvestr. I když si domluvíte, že půjdete zrovna domů ve tři, může se něco stát v devět. Tohle je potřeba si uvědomit a zvyknout si na to. Domů nechodíte s čistou hlavou a i doma jste vlastně v práci.

Předpokládám, že i už hotové vydání Našich zpráv, které máte obvykle připravené dvě hodiny před vysíláním, musíte někdy ještě těsně před odvysíláním předělávat. Je to tak?

Ano, to už se nám skutečně stalo. Třeba když došlo k atentátu na slovenského premiéra Fica nebo tehdy ještě na kandidáta na amerického prezidenta Trumpa. Dalším problémem pak je, jak aktuálně funguje Poslanecká sněmovna. Vzhledem k současným velkým obstrukcím si totiž nejsme schopni ráno v devět na poradě říct, jestli se k plánovanému bodu do oběda poslanci skutečně dostanou. Mnohdy tak zůstávají celé zprávy do čtyř nebo pěti otevřené a čeká se, jak to ve sněmovně vlastně dopadne. Dalším problémem jsou pak časové posuny. Na druhou stranu náš divák nám odpustí, když právě něco ze zahraničí v Našich zprávách nebude. A také je důležité si uvědomit, že Naše zprávy trvají cíleně deset minut. Diváci si dají naši desetiminutovku a vědí o všem podstatném, co se stalo. Líbilo by se mi ale, kdybychom se dostali na taková čísla sledovanosti, že by všem dávalo smysl, aby byly o pár minut delší. Na jejich efektu by to nic nezměnilo.

Našel jsem článek ze Sedmičky, kde se píše, že jste musel kvůli Našim zprávám shodit své dredy. Skutečně?

Opravdu. Moc to nekomentuji, spíše to komentují lidé kolem mě. Ale kdykoli přijedu na Barrandov – unikátnost Našich zpráv je i v tom, že nevznikají z Prahy, ale z mého studia v Mýtě u Rokycan –, paní ředitelka mi říká, jak moc mi to sluší. Právě ona mi naznačila, že je mám sundat, i když ani tehdy neříkala, že mi to nesluší. Dredy pro mě byly změna ve chvíli, kdy jsem odešel z Primy. Půlku života mi někdo říkal, jak mám být oblečený. Jel jsem do obchodu a myslel na to, že za půl hodiny mohu zase stát před kamerou. Pořád se hlídáte. Dredy znamenaly uvolnění. Teď jsem ale musel skočit zpátky do obleku, prostě to k tomu patří. Nijak jsem se z toho nehroutil. Přemýšlel jsem o tom asi tři minuty, ale už během toho přemýšlení jsem šel z kanceláře domů pro strojek a nůžky. V pohodě.

Přinesly vám Naše zprávy ještě nějaké takovéto radikální změny?

Vrátil jsem se do režimu 24/7. Když už mám nějaký volný čas, řeším mzdy, příslužby nebo cesťáky ostatních. I když bych nějaké věci hlídat neměl nebo nemusel, stejně to dělám. A to se ještě doma starám o nemocného tatínka, tak je to občas divoké. Skočil jsem ale do toho zpátky. Když jsem odcházel z Primy, říkal jsem si, že už do médií zpátky nepůjdu, a kdyby nepřišla tahle nabídka, asi bych ani nikdy nešel. Nic jiného k tomu ale nestihnete. Řeším tak jen zpravodajství. A k tomu ještě od března přibude diskuzní pořad Téma týdne, což si časově také něco vezme. Ale televize a zpravodajství je droga.

Pokračujete ještě s KryptoVláďou?

Teď ne, musel jsem ten projekt zastavit. Nedalo by se to stíhat. Přece jen by to byl také určitý střet zájmů, jako šéfredaktor zpravodajství nemohu zároveň radit ohledně kryptoměn. Možná se k tomu ale jednou vrátím. Otázka je, kde kryptoměny v tu dobu budou. Každopádně je dobře, že se rozbíhá jejich regulace. Kryptoměny určitě nezmizí, problém je ale v tom, že technologický vývoj je daleko rychlejší, než jak je schopná reagovat legislativa.

Navíc jsme hrozně zlenivělí. Jsme zvyklí dostat novou kreditku, když tu starou ztratíme, nebo si vyžádat nový pin, pokud ten původní zapomeneme. Takhle to ale u kryptoměn nefunguje. Když kódy ztratíte, o všechno přijdete. Možná je ale načase vychovávat lidi k tomu, aby se ve všem nenechali vodit za ručičku.

A vy? Máte všechny své úspory v kryptoměnách?

Jo, v penězích jedu jen na výplaty a provoz. Veškeré mé úspory a investice jsou v kryptoměnách.

Předpokládám, že hodnota vašich úspor díky tomu významně narostla.

I díky tomu jsme mohli tak rychle nastartovat zpravodajskou redakci. Nebylo nutné čekat, až dostaneme zaplacenou první fakturu. Potřebovali jsme tomu všemu pomoci. Všechno to do sebe tak hezky zapadlo.

VLADIMÍR PINKER

Šéfredaktor zpravodajské redakce TV Barrandov a moderátor pořadu Naše zprávy.

Od března bude na TV Barrandov moderovat rovněž nový diskuzní pořad Téma týdne, do kterého bude zvát politiky a odborníky.

Měl také úspěšný pořad na YouTube, kde vystupoval jako KryptoVláďa. Je odborníkem na kryptoměny a nové technologie, radil i se souvisejícími investicemi.

V minulosti dlouhodobě pracoval pro televizi Prima, byl jejím plzeňským zpravodajem.