Masivní výbuch špatně uskladněného dusičnanu amonného, který před pěti lety, 4. srpna 2020, otřásl přístavem v libanonské metropoli Bejrútu, si vyžádal na 215 mrtvých a více než 6000 zraněných. Kvůli poškozeným domům ztratilo střechu nad hlavou až 300.000 lidí, do pátrání se zapojili i specialisté z českého týmu USAR. Tato dvojice explozí měla pro zemi značné ekonomické i společenské dopady, mimo jiné přivodila pád vlády.
Při neštěstí explodovalo 2750 tun dusičnanu amonného, který byl v přístavu uskladněn. První, menší výbuch se z přístavu ozval krátce před 18:00 místního času, z přístavu začal stoupat hustý kouř. Druhá, mnohem silnější exploze se ozvala v 18:08, tlaková vlna otřásla centrálním Bejrútem a k nebi vyslala mohutný načervenalý hřibovitý mrak. Výbuch byl pociťován v severním Izraeli či v Nikósii na Kypru, vzdálené 240 kilometrů. Exploze vyvolala otřesy srovnatelné se zemětřesením o síle 3,3 stupně, kráter v epicentru měřil na šířku 152 metrů a hloubku 43 metrů. Tlaková vlna poškodila budovy v okruhu deseti a více kilometrů, materiální škody odhadly místní orgány na až 15 miliard dolarů.
Dusičnan amonný (či ledek) byl uložen šest let ve skladu poté, co byl zkonfiskován z jedné obchodní lodi v roce 2014. Podle médií to bylo plavidlo ruského podnikatele Igora Grečuškina, které se v Bejrútu kvůli technickým potížím muselo zastavit na cestě z Gruzie do Mosambiku. Majitel lodi posléze vyhlásil bankrot a dusičnan amonný byl uložen v přístavním skladu bez náležitých bezpečnostních opatření.
Po výbuchu se konaly ve městě protivládní demonstrace, třeba 8. srpna se na náměstí Mučedníků shromáždil dav zhruba 10.000 lidí. Policie proti nespokojencům použila slzný plyn, jeden strážník tehdy zahynul. Premiér Hasan Dijáb pak 10. srpna oznámil, že jeho vláda podala demisi, 31. srpna byl novým premiérem jmenován velvyslanec v Německu Mustafá Adíb. Tomu se ale vládu sestavit nepodařilo, koncem října byl pak pověřen sestavením kabinetu expremiér Saad Harírí, který ale také neuspěl. Novou standardní vládu, kterou nakonec sestavil Nadžíb Míkátí, tak měla země až po více než roce, od 10. září 2021.
Vyšetřování příčin neštěstí se soustředilo na to, z jakého důvodu bylo v přístavu uskladněno téměř 3000 tun výbušného dusičnanu amonného. Do vyšetřování se zapojila také americká FBI a francouzští odborníci. Libanonský prokurátor v prosinci 2020 obžaloval předsedu vlády v demisi Hasana Dijába a tři bývalé ministry z nedbalosti. Kromě Dijába byli z "nedbalosti, způsobení smrti stovek lidí a zranění tisíců dalších" obviněni také exministr financí Alí Hasan Chalíl a dva bývalí ministři veřejných prací a dopravy Ghází Zajtar a Júsuf Finjánús. Zadrženo bylo kromě toho zhruba 30 bezpečnostních představitelů a pracovníků přístavu a celní správy. Podle zprávy britského listu The Guardian z ledna 2021 se objevila možná souvislost výbuchu se syrským prezidentem Bašárem Asadem, který údajně chtěl dusičnan pro zbrojní účely.
Podle počtu obětí se jednalo o třetí nejtragičtější explozi chemikálií v novodobé historii. Více obětí si vyžádaly výbuchy v dubnu 1947 na francouzské nákladní lodi Grandcamp v americkém přístavu Texas City (581 mrtvých) a v září 1921 v závodě na umělá hnojiva společnosti BASF v německém Ludwigshafenu (561 mrtvých). V obou případech explodoval také i dusičnan amonný.
