Zvýšení čistých výdělků by podle výzkumu PAQ Research mohlo přimět více než 14 tisíc seniorů k delšímu setrvání v zaměstnání. Stát by díky tomu získal na daních zhruba 14,5 miliardy korun ročně. Vládou navrhované zvyšování penzí za práci by mělo výrazně menší účinek.
Zvyšování důchodu za práci navíc by přimělo déle pracovat asi 900 seniorů. Při růstu výdělku zhruba o celé odpuštěné odvody by na pracovním trhu zůstalo přes 14.000 důchodců a důchodkyň. Stát by i přes výpadek pojistného získal na daních 14,5 miliardy korun. Ukázaly to první závěry výzkumu agentury PAQ Research, které sněmovnímu sociálnímu výboru dnes představil vedoucí agenturního týmu daňové a sociální politiky Jonáš Kreisinger. Výbor Sněmovně dnes doporučil schválit novelu s obnovením zvyšování penze za práci v důchodu.
Podle reformy minulé vlády můžou pracující důchodci od loňska žádat o odpuštění důchodových odvodů. Státu nemusí poslat 6,5 procenta ze základu výdělku. Před rokem toho využilo 145.600 seniorek a seniorů. V průměru tak měli v loňské říjnové výplatě víc o 2557 korun. Zaměstnavatel dál odvádí z pracovníkovy mzdy či platu 21,5 procenta.
Projednávaná vládní novela má od roku 2028 obnovit zvyšování penze za práci v důchodu. Zásluhový díl se má za odpracovaný rok navíc zvednout o 1,5 procenta. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) to bude motivovat k práci v penzi. Při průměrném důchodu 21.803 korun by navýšení podle propočtu činilo 254 korun měsíčně.
"To však podle našeho výzkumu bude motivovat pouze 900 dalších osob k prodloužení kariéry o dva roky. Z toho důvodu vidíme vlastně lepší řešení motivovat osoby před seniorským věkem k odložení důchodu skrze zvýšení čistého příjmu, například čisté mzdy," uvedl expert.
Agentura zapojila do výzkumu asi čtyři stovky lidí. Zjišťovala, kolik seniorů a seniorek by víc peněz motivovalo k setrvání na trhu práce. Podle Kreisingera modely ukazují, že prodloužení kariéry a odložení pobírání důchodu se dá dosáhnout nejlépe právě díky navýšení čistého příjmu. Při zvýšení výdělku o 29 procent - tedy zhruba o celé odpuštěné odvody - by dál pracovalo přes 14.000 seniorů a seniorek. Stát by tak i přes výpadek pojistného získal ročně asi 14,5 miliardy korun, popsal analytik PAQ Research. "Žádný jiný nástroj podle závěrů výzkumu není srovnatelně motivační a výhodný jak pro pracující seniory, tak pro státní pokladnu," dodal Kreisinger.
Požádal poslance, aby při svém rozhodování o důchodové novele zohlednili jiné možnosti motivace k delší práci než zvýšení penzí. "Kombinace souběhu důchodu a práce společně s motivací skrze navýšený důchod je výrazně neefektivní ve srovnání s alternativami. Vzhledem k průměrné délce pobírání důchodu se jedná o velice dlouhodobý závazek a z toho důvodu vlastně ta motivační složka - to znamená to navýšení důchodu - musí být velice nízká, aby náklady nebyly příliš vysoké," uvedl Kreisinger.
Pokud by podle podkladů k novele přibyly 2000 pracujících důchodců, na navýšení penzí by v roce 2028 bylo potřeba 800 milionů korun a stát by z daní a odvodů získal 300 milionů. V roce 2035 by výdaje činily 7,8 miliardy korun a příjmy 400 milionů korun. V polovině století by se vyplatilo 34 miliard a vybralo 800 milionů korun.
