Výstava A nic nás nerozdělí od čtvrtka 5. června v Kunsthalle Praha představí výjimečný umělecký pár 20. století. Více než 300 děl norsko-švédské umělkyně Anny-Evy Bergmanové a jejího německého druha, tvůrce Hanse Hartunga se prolne s jejich životními osudy. Expozici tvoří významné malby obou, vzácně vystavované skici, fotografie, osobní artefakty, korespondence a umělecká díla, která si pár navzájem daroval. Výstava vznikla ve spolupráci s francouzskou Fondation Hartung-Bergman, řekli dnes novinářům kurátoři Pierre Wat a Theo Carnegy-Tan.
Malíři Bergmanová a Hartung se narodili na počátku 20. století a zemřeli na konci 80. let. Společnou retrospektivní výstavu dosud neměli. Ve 20. letech 20. století začínali jako expresionisté, věnovali se abstrakci, rozvinuli pak vlastní styly.
Hartung zastínil počiny Bergmannové, což výstava chce podle hlavní kurátorky Kunsthalle Christelle Havranek napravit. Havranek chce Bergmanové vyjádřit "uznání, které si zaslouží", a ukázat pár jako pozitivní příklad, ne jako ukázku přehlížení ženského elementu umělci-muži.
Malířský pár se sblížil v roce 1929 v Paříži, cestoval. V roce 1931 partneři oslavili narozeniny Bergmanové v Praze. Navrhli si také vlastní dům na španělském ostrově Menorca. V roce 1937 se však rozvedli a žili patnáct let odděleně.
Hartung utrpěl zranění během druhé světové války, která změnila jeho tvorbu. Bergmanová se vrátila do Norska, inspirovala se geologií, mytologií a polární září. Znovu se oba shledali v roce 1952 a o pět let později se podruhé vzali, aby žili v hlubokém dialogu a pracovali v oddělených ateliérech.
Stali se jedním z nejvýznamnějších uměleckých párů 20. století, po boku slavných dvojic jako Sonia a Robert Delauneyovi či Sophie Taeuberová a Hans Arp.
"Naše výstava je jako cop – proplétá dvě trajektorie, dva osudy a dva soubory děl, která se znovu a znovu potkávají, ale nikdy zcela nesplynou," řekl kurátor výstavy Pierre Wat, který je spisovatelem a působí jako profesor dějin umění na pařížské Sorbonně.
Bergmanová a Hartung dospěli k odlišným výtvarným stylům. "Současně však vzájemně hráli důležitou roli ve formování umělecké tvorby svého protějšku. Tento protipól sdíleného a odlišného představuje ústřední téma celé výstavy," doplnil druhý z kurátorů, Theo Carnegy-Tan, který pracuje v Kunsthalle.
Výstava vznikla ve spolupráci s nadací Fondation Hartung-Bergman, která sídlí v jihofrancouzském městě Antibes a poskytla archiválie. Bergmanová s Hartungem zde strávili závěr života. U Antibes si pořídili dva hektary olivových hájů na zdejších svazích, postavili zde vilu a ateliéry.
Výstava podpořená francouzskou ambasáda potrvá do 13. října, vychází k ní i katalog.
Kunsthalle Praha jako nestátní a neziskovou platformu k propojování české a zahraniční umělecké scény založila nadace The Pudil Family Foundation. Galerie vznikla před třemi lety přestavbou Zengerovy transformační stanice z 30. let 20. století, věnuje se také vzdělávacím programům.
