Zlatonosná Otava lákala člověka už od pravěku. Nová výstava Otava strakonická v Muzeu středního Pootaví mapuje tisíciletý vztah lidí a řeky – od keltského rýžování zlata přes vzácnou perlorodku říční až po voroplavbu ze Šumavy. Návštěvníci uvidí unikátní archeologické nálezy, historické mapy i model voru.
Výstava Otava strakonická přiblíží návštěvníkům Muzea středního Pootaví život na této zlatonosné řece od pravěku do současnosti. Ve výstavních prostorách strakonického hradu lidé uvidí archeologické nálezy, historické mapy i doklady o proměně krajiny. Vernisáž bude 28. dubna v 17:00, výstava bude otevřená do 12. července, informovalo dnes muzeum v tiskové zprávě.
Řeka jako svědek tisíciletí
"Otava nebyla jen přirozenou součástí krajiny, ale klíčovým faktorem, který ovlivňoval osídlení i hospodářský vývoj regionu už od pravěku," uvedl archeolog muzea Vlastimil Král. Řeka byla po staletí zdrojem obživy, bohatství i inspirace. Návštěvníci se vydají po jejím toku prostřednictvím stylizované instalace.
Velkou část expozice tvoří archeologické nálezy dokládající osídlení v okolí řeky od pravěku do středověku, včetně významných objevů posledních let. Výstava představí také život raně středověké vesnice Častavín a jeden z největších pokladů z doby bronzové nalezených na Strakonicku.
Zlato a perly: bohatství ukryté v řece
Zlato z Otavy rýžovali už Keltové, jehož těžba vrcholila ve středověku. "Výskyt zlata v Otavě přitahoval člověka po tisíce let. Na výstavě ukazujeme nejen samotné nálezy, ale i způsoby, jakými lidé dokázali toto bohatství získávat," doplnil Král.
Dalším fenoménem řeky je mlž perlorodka říční. Výstava přiblíží jeho výskyt i způsob vzniku perel. Na výstavě si návštěvníci budou moci prohlédnout například perličkový náhrdelník s perlou z Otavy zasazenou do ozdobné schránky.
Po proudu: voraři, mlýny i dopravní tepna
Otava byla také důležitou dopravní tepnou. Expozice připomene voroplavbu, která po staletí umožňovala přepravu dřeva ze Šumavy, i vznik mlýnů využívajících sílu vody. Atmosféru doplní historické fotografie, osobní předměty vorařů a model voru.
Výstava také aktivně zapojuje návštěvníky. V sále U Kata si zájemci vyzkouší práci archeologa nebo mletí na mlecích kamenech. Součástí je i obrazová projekce. "Nechtěli jsme ukázat jen jednotlivé exponáty, ale především příběh řeky a lidí, kteří s ní byli spojeni. Otava formovala jejich každodenní život i celé generace," řekla historička muzea Blanka Madová.
Na výstavě se podílela také další regionální muzea a instituce, mimo jiné Prácheňské muzeum v Písku, Muzeum Šumavy Sušice nebo Státní oblastní archiv v Třeboni. "Návštěvníci u nás uvidí nejen archeologické nálezy, ale i konkrétní lidské příběhy od rýžování zlata až po život vorařů a mlynářů. Každý si tu může najít svůj vlastní vztah k řece," dodala Madová.
