Nová výstava v Národním technickém muzeu v Praze připomene 130. výročí založení automobilky Škoda Auto a jejího zakladatele Václava Klementa. Klement výrazně přispěl k odkazu českého i mezinárodního průmyslu nejen jako hlavní protagonista svého času největší automobilky v rakousko-uherské monarchii, ale později i značnou podporou československého technického muzejnictví i historie techniky. Vernisáž je v muzeu dnes, lidé si ji budou moci prohlédnout od středy do poloviny března.
Výstava nazvaná "Václav Klement - mecenáš muzea a spoluzakladatel Škoda Auto. Příběh, který se začal psát před 130 lety." svou grafikou i exponáty návštěvníky uvede do atmosféry začátku minulého století a období 20. let. Expozice vznikla při příležitosti významných výročí, jakými jsou založení firmy Laurin & Klement v Mladé Boleslavi v roce 1895, počátek výroby automobilů v továrně Laurin & Klement (1905), fúze společnosti Laurin & Klement s koncernem Škodových závodů (1925) a věnování nejvýznamnějších darů Václava Klementa do sbírky a archivu tehdejšího Technického muzea československého (1935).
Mimo jiné nabídne dva motocykly Slavia, dvě ze čtyř vozidel Laurin Klement, která Klement v polovině 30. let pomocí inzerce osobně vykoupil a v roce 1935 daroval do sbírek Technického muzea československého. Chybět nebude ani originální stůl a židle ze soukromé Klementovy pracovny nebo jeho portrét z roku 1939 od Boženy Vohánkové. Výstava umístěná v Malé galerii expozice Architektura stavitelství, design připomene i pověst značky Laurin & Klement trvající mnoho desítek let po jejím faktickém zániku.
Václav Klement byl český knihkupec a později podnikatel, zakladatel automobilky Laurin & Klement v Mladé Boleslavi. Pod vlasteneckou značkou Slavia začal Klement společně s Václavem Laurinem na konci 19. století vyrábět jízdní kola. Tak byla založena v Mladé Boleslavi firma Laurin & Klement. Díky úspěšnému prodeji společnost od roku 1899 začala vyrábět motocykly, a protože i jejich prodej stoupal, přišla roku 1905 s výrobou automobilů.
V roce 1925 se automobilka spojila se Škodovými závody v Plzni. Mladoboleslavský závod se stal jedním z řadových výrobních závodů Škody a roku 1930 byl přeměněn na samostatnou Akciovou společnost pro automobilový průmysl. Klement působil jako generální rada bez přímých výkonných pravomocí. Zemřel 13. srpna 1938 v Mladé Boleslavi, kde byl pohřben. Autorem návrhu hrobky byl architekt Antonín Pffeifer, autor paláce Koruna na pražském Václavském náměstí.
