Klíšťata ve městech představují větší riziko, než se dosud předpokládalo. Podle vědců je téměř polovina z nich nakažená některou z bakterií a každé čtvrté přenáší lymskou boreliózu. Výzkum zároveň ukazuje, že lidé se často nakazí na zahradách či u chat, nikoli v lesích. Do sledování výskytu se může zapojit i veřejnost prostřednictvím mobilní aplikace.
Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent klíšťat, která vědci testovali v projektu Klíšťata ve městě, čtvrtina boreliózou. Za tři roky jich bylo více než 7800, celkově jich nasbírali přes 12.000. V tiskové zprávě to uvedl vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Loni se podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku nakazilo přes 11.000 lidí lymskou boreliózou a přes 700 klíšťovou encefalitidou. Klíšťata může do projektu hlásit i veřejnost.
"Klíšťata ve městech jsou prokazatelně dvojnásobně infikovanější než ve 150 lesních lokalitách po celé ČR, kde sbíráme a testujeme klíšťata posledních pět let," uvedla Kateřina Kybicová ze SZÚ.
Veřejnost může od loňska hlásit nalezená klíšťata prostřednictvím mobilní aplikace, kterou provozuje Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. "Celkově bylo uživateli nahlášeno téměř 900 klíšťat a do hlášení se zaregistrovalo přes 370 uživatelů, další pak reportovali klíšťata anonymně," uvedl Pavel Švec z univerzity.
Zároveň může podle něj aplikace sloužit jako deník pro záznamy přisátého klíštěte pro případ budoucích zdravotních potíží.
Navzdory všeobecné představě, že se lidé nejčastěji nakazí v lese, hlášení podle Švece ukázala, že více než 30 procent hlášených klíšťat pocházelo ze soukromých zahrad a dalších téměř deset procent z chat a chalup.
Autoři aplikace žádají, aby se lidé do mapování aktivity klíšťat zapojili i v letošním roce. "Občanská věda, je dobrým způsobem, jak zapojit veřejnost do vědeckých projektů napříč obory, a spojit tak edukaci veřejnosti se sběrem dat, která by jinak byla nedostupná," dodal Švec.
