Co se vlastně odehrává uvnitř kukly? Jak je možné, že se tělo larvy téměř rozpadne a znovu poskládá do zcela jiné podoby? Odpovědi nabídne výstava Proměny ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Od příštího čtvrtka až do 25. října představí životní cykly devíti druhů hmyzu očima vědy i umění – skrze detailní kresby, muzejní exponáty a interaktivní prvky.
Nová výstava poodhalí tajemství hmyzích proměn
Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá novou výstavu Proměny, která návštěvníkům poodhalí fascinující životní cykly hmyzu. Zavede je do něj prostřednictvím vědeckých kreseb a muzejních sbírkových předmětů. Výstava představí devět vybraných druhů hmyzu a jejich jedinečné životní strategie, od kladení vajíček a péče o potomstvo až po samotnou metamorfózu, tedy proměnu larvy v dospělce. Expozice se otevře příští týden ve čtvrtek a otevřena bude do 25. října, sdělila mluvčí muzea Martina Vysloužilová.
Lidé uvidí nejen perokresby a kolorované perokresby bioložky Magdy Bábkové Hrochové, ale také exempláře hmyzu z depozitáře muzea. Celek doplní interaktivní prvky a program pro děti i školy.
Zázrak, který se děje milionkrát denně
Autorka kreseb i výstavy se proměnou hmyzu zabývá několik let. "Kdykoli najdu prázdnou kuklu nebo kokon, říkám si, co se tam vlastně odehrává. Někdy se část těla doslova rozpadne téměř na buněčné úrovni a pak se znovu poskládá do úplně jiné podoby. Rozdíl mezi larvou a dospělým jedincem je tak obrovský, že mi připadá skoro neuvěřitelné, že se to vůbec děje. A přitom se to děje milionkrát denně všude kolem nás," uvedla botanička muzea Bábková Hrochová.
Výstava podle zástupců muzea ukáže, že hmyzí svět je plný překvapivých a často až nečekaně dramatických příběhů. Jepice stráví několik let jako larva ve vodě, zatímco dospělec žije jen několik dnů. Zájemci se na výstavě dozvědí například i to, že larvy šídla patří mezi obávané vodní predátory, kobylčí samičky si vybírají partnera podle zpěvu a majky chrání své tělo toxickou látkou vylučovanou z kloubů.
Vědecká přesnost spojená s výtvarnou citlivostí
Kresby Bábkové Hrochové nevznikaly podle mluvčí muzea jako pouhé ilustrace jednotlivých druhů, ale jako promyšlené obrazové vyprávění. Každý soubor zachycuje celý životní cyklus daného druhu tak, aby návštěvník mohl příběh "číst" i beze slov. "Na Magdiných kresbách mě od začátku fascinovalo, že spojují vědeckou přesnost s výtvarnou citlivostí. Když jsem viděla jejich originály, ukázalo se, že mají sílu obstát samostatně a vytvořit výstavu s vlastním tématem i atmosférou. Proměny jsou vizuálně působivé, ale zároveň otevírají prostor pro soustředěné pozorování a objevování detailů, které běžně unikají naší pozornosti," uvedla scénografka výstavy Terezína Černohorská.
Výstava bude mít i svůj doprovodný program. Pro děti i školní skupiny jsou připraveny hry i didaktické materiály zaměřené na životní cykly hmyzu. Výjimečným prvkem bude také velký kokon martináče hrušňového.
