Dálnice D11 představuje nejdůležitější spojnici Prahy s východem Čech, podle projektu bude od Jaroměře, kde od prosince 2021 zatím končí, pokračovat dále k hranicím s Polskem a výhledově tak nabídne druhé propojení české a polské dálniční sítě.
Dlouholetý spor s Havránkovou
V současnosti měří dálnice 114,5 kilometru a končí u Jaroměře, předtím se na několik let zastavila před Hradcem Králové, mimo jiné v důsledku dlouholetých sporů mezi státem a statkářkou Ludmilou Havránkovou, které patřily pozemky v plánované trase D11. Dlouholetou patovou situaci způsobilo jednak trvání Havránkové na výměně za jinou ornou půdu a její dlouhodobá neochota k alespoň částečné finanční kompenzaci, ale i někdy nepříliš citlivý přístup státu k ženě, která pozemky zdědila po předcích.
Kauza kolem pozemků patřících Havránkové začala v první polovině 90. let a táhla se téměř dvě desítky let. V marné snaze domoci se výměny za jinou půdu statkářka například prodala část parcel ekologickým aktivistům, stát později uvažoval o vyvlastnění potřebných pozemků, které v květnu 2010 schválila vláda. Nakonec se ale v roce 2011 ministerstvo dopravy dohodlo s Havránkovou na prodeji jejích pozemků za 90 milionů korun a výměně za náhradní půdu.
Ekologické spory i nedostatek peněz
Spor s Havránkovou nebyl jediným důvodem, který brzdil budování dálnice, jejíž první část dlouhá přibližně 18,5 kilometru začala sloužit motoristům na podzim 1984. Vedle nedostatku peněz, který vedl vládu v půli 90. let k rozhodnutí o omezení či zpomalení výstavby některých dálnic, které se dotklo také D11, to byl například nesouhlas ekologických aktivistů k trase dálnice u Libice nad Cidlinou kvůli narušení přírodní rezervace Libický luh.
Budování D11 začalo v roce 1978, tedy zhruba dva roky předtím, než bylo dokončeno přímé dálniční spojení Prahy s Brnem. První úsek mezi Prahou a Břístvím, který umožnil vyhnout se na cestě z metropole Horním Počernicím, byl otevřen v říjnu 1984, o rok později dálnice měřila 27 kilometrů a automobily vyvedla na starou silnici u Sadské. Třetí, na dlouho poslední úsek D11 zprovozněný v listopadu 1990, prodloužil dálnici na 42 kilometrů a mimo jiné odvedl tranzitní dopravu z lázeňského města Poděbrady.
Na další část si řidiči museli počkat 15 let. Zhruba 18 kilometrů dlouhý úsek mezi Dobšicemi a Chýští, otevřený v roce 2005 v souvislosti s vybudováním automobilky TPCA u Kolína, ovšem na již existující část přímo nenavazoval a fungoval jen v polovičním profilu. V prosinci 2006 se už po plnohodnotné D11 dalo projet z Prahy až těsně před Hradec Králové. O dva roky později ještě přibyl tři kilometry dlouhý úsek k provizornímu sjezdu u obce Praskačka na kilometru 86.
Tři roky po dokončení se ale objevily na části úseku u obce Dobřenice nerovnosti, nejspíše způsobené nedostatečným geologickým průzkumem. Dálnice tam totiž vede v místech někdejších rybníků. Ministerstvo dopravy se kvůli zvlněné dálnici dostalo do sporu s dodavatelem, firmou Skanska, nakonec se ale obě strany v létě 2011 dohodly na tom, že opravy uhradí napůl.
Předposledním dokončeným úsekem bylo několikakilometrové standardní východní napojení Hradce Králové na D11, které se motoristům otevřelo v srpnu 2017 a na něž navázalo zhruba 23 kilometrů k Jaroměři, zprovozněných v prosinci 2021. Kromě lepšího spojení k Náchodu a polským hranicím urychlil tento úsek také cestu z Prahy do východních Krkonoš, od konce dálnice to je zhruba 20 kilometrů do Trutnova a dalších 25 do Pece pod Sněžkou. Oproti předchozímu stavu se tato cesta zkrátila skoro o půl hodiny.
Radioaktivní zádrhel na konci trasy
Stavba dvou nejnovějších úseků začala v roce 2018, provázely ji ale spory se stavebními firmami, které v lednu 2019 u části z Hradce Králové do Smiřic podmínečně odstoupily od smlouvy. Stěžovaly si na to, že jim ŘSD řádně nepředalo staveniště a chtěly také víc peněz. Poměrně rychle se ale podařilo dohodnout - suma se zvýšila o necelých šest procent, termín dostavby se naopak zkrátil o měsíc.
Dál pak má dálnice D11 pokračovat směrem na Trutnov a ke státním hranicím, v Královci se napojí na polskou rychlostní silnici S3, která se až k hranicím otevřela v září 2023. Pro téměř dvacetikilometrový úsek mezi Jaroměří a Trutnovem získalo ŘSD nepravomocné stavební povolení. Práce by měly začít ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí letošního roku, úsek s odhadovanou cenou téměř 12 miliard korun chce ŘSD otevřít v roce 2028. Ředitel ŘSD nedávno informoval, že zahájení stavby mezi Jaroměří a Trutnovem komplikuje boj o zakázku na záchranný archeologický průzkum. Uchazeč, který nabídl vyšší cenu, podal ŘSD k tendru námitky.
Stavbu navazujícího úseku D11 Trutnov - hranice s Polskem o délce 21 kilometrů zdržovaly spory o vítězství v tendru. Po námitkách sdružení v čele s firmou MI Roads byl výběr vítězné polské firmy Budimex zrušen antimonopolním úřadem. ŘSD pak Budimex z tendru vyloučilo a jako nového vítěze v červnu vybralo sdružení MI Roads. Budimex se proti vyloučení ze soutěže odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jeho předseda ale začátkem loňského října vyloučení potvrdil. Spory v tendru zdržely zahájení stavby o deset měsíců. ŘSD podepsalo se sdružením v čele s MI Roads smlouvu na stavbu tohoto úseku dálnice - stavba za 11,7 miliardy korun bez DPH začala loni 11. října. Do provozu by měla jít na jaře 2028.
Dnes uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl, že ředitelství pozastavilo stavbu asi na 300 metrů dlouhém úseku D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Na třech haldách v trase stavby je zvýšená koncentrace přírodní radioaktivity. Mohla by ohrozit zdraví lidí na stavbě.
