Výběr informací o zpoplatnění českých dálnic, které začalo před 30 lety, 1. ledna 1995:
- Dálnice byly v Československu a později i v České republice dlouho zdarma, na rozdíl od některých jiných zemí Evropy, kde se za užívání rychlostních komunikací od počátku platilo. Tradičním způsobem bylo placení za projetý úsek u mýtných bran, umístěných na sjezdech z dálnic, jako tomu bylo například v Itálii nebo v někdejší Jugoslávii. Časovou platbu za používání dálnic v polovině 90. let minulého století znali motoristé zejména ze Švýcarska, kde ji zavedli od roku 1985.
- Placení za dálnice a silnice pro motorová vozidla prostřednictvím ročních známek se v ČR začalo chystat začátkem roku 1994, kdy novelu silničního zákona přijala vláda. Parlamentem - tehdy jen jednokomorovým, protože ústavou zřízený Senát ještě nebyl ustaven - prošla příslušná úprava koncem května 1994. Poplatek za užívání českých dálnic činil 400 korun pro osobní auta, 1000 korun pro vozidla o hmotnosti od 3,5 do 12 tun a 2000 korun pro vozidla o hmotnosti nad 12 tun.
- Cena dálničních známek vydržela v původní výši do roku 1998, kdy ji vláda se souhlasem Parlamentu zdvojnásobila, zákon z roku 1997 také zrušil zpoplatnění motocyklů. Cena známky pro osobní vozy rostla i později. Od roku 2004 se platilo 900 korun, další stokorunu museli řidiči připlatit o čtyři roky později a pro rok 2010 se platilo již 1200 korun. Mezi roky 2012 a 2023 zůstávala cena dálniční známky stejná - 1500 korun za rok - loni se zvýšila na 2300 korun a od příštího roku bude poplatek činit 2440.
- Kromě ročního dálničního kupónu byly od roku 2000 byly zavedeny také známky krátkodobé, zprvu měsíční a desetidenní. Později se objevily známky dvouměsíční a patnáctidenní, nyní je možné zakoupit kromě roční známky na měsíc, deset dní či jeden den. Termín dálniční známka je dnes ale už anachronismem, papírové známky - ve skutečnosti se ovšem vyráběly z plastu s nanesenou samolepicí vrstvou - se totiž už před čtyřmi roky staly v České republice minulostí.
- O zavedení elektronických známek se uvažovalo již řadu let, před ČR začaly touto formou vybírat za užívání rychlostních komunikací Slovensko, Maďarsko či Rakousko (to jako jediné ze zmíněných zemí zachovalo i známku nalepovací). Placení za dálnice bez nalepovacích kupónů slibovalo programové prohlášení koaliční vlády Andreje Babiše (ANO) z června 2018, příslušný zákon pak prošel Parlamentem v létě 2019. Poté nastaly přípravy na prodej, které provázela kritika způsobu výběru dodavatele e-shopu, aplikace a dalších IT částí systému.
- V březnu 2020 nakonec ministerstvo dopravy oznámilo, že informační systém ke známkám zajistí státní podnik Cendis. Původně se uvažovalo i o tom, že známky budou ke koupi na různých komerčních e-shopech, v nakonec ale jsou ke koupi jen na státním webu. Ten byl spuštěn 1. prosince 2020, začátky ale provázely výpadky a nefunkčnost. Kromě e-shopu je elektronické dálniční známky možné koupit také na pobočkách České pošty, čerpacích stanicích Čepro nebo kioscích na hranicích.
- První velkou změnou u zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic bylo zavedení výkonového zpoplatnění silnic - tedy elektronického mýtného - od začátku roku 2007. Původně se týkalo jen nákladních automobilů nad 12 tun, od roku 2010 platí mýtné i vozy o hmotnosti nad 3,5 tuny. Pro obě kategorie až do spuštění mýtného dálniční známky podobně jako pro vozy osobní postupně zdražily - za rok 2006 těžké vozy platily už 14.000 korun, pro lehčí náklaďáky pak v posledním roce (2009) stála roční známka 8000 korun.
- Původní mýtný systém, založený na mikrovlnné technologii a využívající mýtné brány, fungoval v České republice od ledna 2007 na základě desetileté smlouvy se společností Kapsch. Výběr mýta pro automobily nad 12 tun odstartoval na 970 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. O rok později přibyly první úseky silnic prvních tříd, jednalo se o necelých 200 kilometrů a 13 úseků, kde se do budoucna počítá s dálnicí, nebo které propojují dálniční síť s velkými městy nebo zahraničím.
- Původní varianta zavedení mýtného na silnice prvních tříd přitom počítala se zpoplatněním asi 1200 kilometrů. Ministerstvo dopravy však od ní upustilo kvůli problémům se stavbou mýtných bran a úvahám o satelitním systému, který brány nepotřebuje. Mikrovlnná technologie ale nakonec fungovala až téměř do konce roku 2019, a nové úseky tak přibývaly jen po kratších úsecích, typicky při výstavbě nové části dálnice. Koncem mikrovlnné éry se platilo na zhruba 1400 kilometrech dálnic a silnic.
- Od prosince 2019 se používá satelitní systém, hledání nového provozovatele ovšem provázela řada problémů a nakonec se výrazně protáhlo. Mýtné se nakonec prostřednictvím bran vybíralo skoro o tři roky déle, než předpokládal původní kontrakt. Satelitní systém také umožnil snazší rozšíření mýtného. Na začátku prosince 2019 bylo zpoplatněno asi 1400 kilometrů zejména dálnic, už o měsíc později přibylo přes 850 kilometrů silnic prvních tříd. Nyní se mýtné platí na více než 2800 kilometrech komunikací.
