V Evropské unii stárly za posledních deset let nejrychleji Slovensko a Kypr. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat o vývoji mediánového věku v letech 2015 až 2025. Německo spolu s Maltou naopak mládly. Česká populace v tomto období zestárla o více než tři roky, což je více než údaj za celou Evropskou unii.
Mediánový věk je takový, který pomyslně rozděluje obyvatelstvo na dvě stejné poloviny - jednu mladší a jednu starší. V EU činil údaj v roce 2025 44,9 roku a zvýšil se od roku 2015 o 2,1 roku.
Největší nárůst tohoto údaje zaznamenaly právě Kypr a Slovensko, a to o čtyři roky. V dalších deseti unijních zemích včetně ČR pak byl nárůst o více než tři roky. Jen v Německu a na Maltě se mediánový věk mírně snížil o několik měsíců.
Vývoj mediánového věku ovlivňuje porodnost, naděje dožití či migrace. Všechny unijní země čelí stárnutí domorodého obyvatelstva. Právě příchod velkého počtu migrantů vysvětluje, proč největší unijní populace omládla. V některých jiných státech naopak odchod mladých lidí může vést ke stárnutí obyvatelstva.
V případě českého obyvatelstva se mediánový věk zvýšil v letech 2015 až 2025 o 3,2 roku. Mediánový věk v ČR tak dosáhl 44,3 roku a zůstal těsně pod údajem celé EU. Nejstarší zemí byla Itálie s mediánovým věkem 49,1 roku a nejmladší pak Malta (40 let) a Lucembursko (39 let).
Pro trh práce je také důležitý ukazatel podílu lidí ve věku 65 a více let, protože se předpokládá, že tito lidé ukončují svoji hospodářsky produktivní část života, ačkoliv v EU v řadě států věk odchodu do důchodu roste i nad tuto hranici. V EU vloni mělo 65 a více let 22 procent obyvatelstva, což bylo o 2,9 procentního bodu více než v roce 2015. O 2,9 procentního bodu se zvýšil i podíl seniorské populace v Česku, kde loni mělo 65 a více let 20,7 procenta obyvatel. Nejvyšší podíly nad 24 procent vykázaly loni Itálie, Portugalsko a Bulharsko, nejnižší pod 16 procent pak Lucembursko a Irsko.
