Česko se zadlužuje a podle volebních slibů některých stran to asi jen tak neskončí. Aktuálně přesahuje český zahraniční dluh pět bilionů korun. Má to ovšem háček, zahraniční dluh není (jen) státní dluh, ale spadají do něj i dluhy českých firem nebo domácností. Zahraniční dluh je tak spíše jen ukázkou toho, jak si stojí česká ekonomika. Dluhy firem tvoří většinu, stát se na této částce podílí pouze necelou pětinou.
Státní dluh (vysvětlení viz níže) Česka byl ke konci prvního čtvrtletí letošku 3 410,2 miliard korun. Proti konci loňského roku tak narostl o 45 miliard. Na každého obyvatele Česka tak teoreticky připadá státní dluh zhruba 313 tisíc korun.
Meziročně Česko a jeho obyvatelé a firmy dluží o 320 miliard více
Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí vzrostl o 31,9 miliardy korun na 5,303 bilionu korun. To představuje 65,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně je dluh o 320,9 miliardy korun vyšší, vyplývá z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Většinu zahraničního dluhu tvoří závazky soukromého sektoru, na který připadá 77,7 procenta celkové zahraniční zadluženosti. Zbývajících 22,3 procenta tvoří dluh veřejného sektoru, do kterého spadají závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
V sektoru vládních institucí zahraniční dluh v prvním čtvrtletí klesl o 4,4 miliardy korun, podíl sektoru na celkovém dluhu činil 15,7 procenta. Bankovní sektor včetně ČNB zvýšil zahraniční dluh o 6,7 procenta a na celkové zadluženosti se podílel 37,7 procenta.
Za zvýšením zahraničního dluhu v prvním čtvrtletí stály především ostatní sektory. Jejich zadluženost se zvýšila o 29,5 miliardy korun, za nárůstem stály podle ČNB zejména mezipodnikové půjčky v rámci přímých zahraničních investic. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činil na konci prvního čtvrtletí 46,6 procenta. "V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,9 procenta z celkových dluhových pasiv," uvedla ČNB.
Jak rozlišovat státní a zahraniční dluh?
Jak popisuje například wikipedie, zahraniční dluh nějakého státu je součet všech dluhů, které různé subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří jak veřejná správa (dluh státu, samosprávných částí a dalších orgánů státu), tak právnické osoby (firmy) a fyzické osoby (domácnosti). Mezi věřiteli mohou být soukromé banky, jiné vlády a mezinárodní finanční instituce jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Nejchudší země téměř nejsou schopny splácet své dluhy.
Oproti tomu státní dluh, kterým politici zatěžují každého obyvatele země a zejména daňové poplatníky, státní dluh je souhrn všech finančních závazků státu. Jmenovitě jde o státní dluhopisy (obligace) a v menší míře o státní pokladniční poukázky a přímé zápůjčky například od Evropské investiční banky. Stát pak musí platit věřitelům úroky, tyto náklady se nazývají „obsluha státního dluhu“. Dluh vzniká kumulací deficitů státního rozpočtu. Obsluha státního dluhu je v současnosti kolem 100 miliard korun ročně – tolik spolknou z rozpočtu jen úroky za naše zadlužení. Je to zhruba pět procent rozpočtu.
Aby toho nebylo málo, státní dluh bývá navíc zaměňován s veřejným neboli vládním dluhem. Český vládní dluh zahrnuje kromě státního dluhu i dluhy obcí, krajů, veřejných příspěvkových organizací (např. škol), státních fondů a zdravotních pojišťoven.
