Nejstarší originální tisky ze svých sbírek i faksimile starých prvotisků představilo v sobotu zájemcům Západočeské muzeum v Plzni, které mimořádně otevřelo veřejnosti svou knihovnu. Muzeum tak připomnělo 550. výročí knihtisku v českých zemích.
V Plzni anonymní tiskař vytiskl 26. dubna 1476 církevní zákoník Statuta Arnošta z Pardubic. Tento kodex je považován za nejstarší datovanou tištěnou knihu v Čechách. Ve sbírkách muzea není. I tak mohli návštěvníci spatřit originální knihy vytištěné v Plzni na konci 15. století, řekl ČTK kurátor sbírek a knihovník Ila Šedo.
Za vynálezce knihtisku je považován německý zlatník Johannes Gutenberg, tisknout začal kolem poloviny 15. století. "Kde byla první tiskařská dílna v Plzni ani jak se jmenoval první tiskař, nevíme. Říká se mu Tiskař Arnoštových statut. Když skončil, což bylo v roce 1490, přišel další tiskař Mikuláš Bakalář," řekl vedoucí knihovny Adam Jaško. Bakalářovu dílnu, z níž vycházely knihy v letech 1498 až 1513, připomíná pamětní deska na rohu Smetanovy a Bezručovy ulice v centru města.
Zpočátku se knihy tiskly převážně v latině, plzeňský Tiskař Arnoštových statut byl jeden z prvních v Evropě, který tiskl národním jazykem, upozornil Šedo. Tento tiskař v Plzni vydal sedm titulů - tři latinsky a čtyři česky. "Bylo zjištěno, že ty první tisky, aspoň velká většina z nich, se prodávaly nesvázané. Teprve majitel si je nechal svazovat," řekl. První tiskaři také tiskli pouze text, až následně se domalovávaly barevné ilustrace nebo ozdobná písmena na začátku kapitol. První ilustraci vytiskl podle Šeda Bakalář v roce 1506 v knize mořeplavce Ameriga Vespucciho Spis o nových zemích a o Novém světě.
Každý dochovaný starý tisk je podle knihovníků velká vzácnost, i když se v 15. a 16. století už tiskly v nákladech až stovek kusů. "Ta dochovanost titulů je strašně mizivá. Jsou dochované dva nebo tři exempláře. A velmi často i velmi defektní. Chybí začátky, chybí konce, kde by se snad mohly vyskytovat nějaké podrobnější údaje k tomu tiskaři," poznamenal Šedo.
Knihovna v sobotu vystavila některé své nejstarší originály, například pražský misál z 19. listopadu 1479 nebo Pasionál čili Knihu o životech svatých, vytištěný kolem let 1487 až 1489. Ukázala i vzácný novotisk jedné z nejstarších v Plzni tištěných knih Kroniky trojánské, pořízený v roce 1918, Bakalářovy tisky Knihy čtvery dvoje Jana Zlatoústého z roku 1501, faksimile Nového zákona vytištěného po roce 1476 či faksimile Guttenbergovy bible. Lidé mohli vidět i novější knihy z 20. let 20 století, kdy bylo plzeňské tiskařství na vysoké úrovni nebo knihu z roku 1788, kterou vytiskl Jozef Morgensayler. Poté, co Bakalář na začátku 16. století přestal knihy vydávat, se totiž v Plzni žádné další tituly netiskly až do konce 18. století, dodal Šedo.
Muzejní knihovna je běžně nepřístupná. "Nám slouží jednak jako depozitář knih i jako pracovní prostor," řekl Jaško. Knihovna má zhruba 110 000 svazků, především naučnou literaturu.
