Na nových protierozních opatřeních zemědělci nejvíc kritizují složitost celého systému a malou finanční dostupnost moderní techniky, řekl při dnešním zahájení výstavy Den zemědělce na letišti u obce Kámen na Pelhřimovsku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Na technologii umožňující hospodařit s půdou šetrněji podle něj bude možné využít část se tří miliard korun vyhrazených na investiční podporu. Podzimní kolo přijímání žádostí o dotace začne v polovině října. Nová pravidla nakládání s půdou musejí zemědělci dodržovat poprvé s letošním setím ozimých plodin.
"Za měsíc a kus se bude otevírat podzimní kolo investiční podpory v rámci Společné zemědělské politiky a máme tam obálku na investice do zemědělských podniků ve výši tři miliardy korun. V rámci kritérií se dostane i na tu moderní zemědělskou technologii," řekl Výborný.
Zemědělci si loni stěžovali na to, že pravidla jsou příliš přísná a složitá, ministerstvo zemědělství proto odložilo termín splnění podmínek o rok na červenec 2025. "Myslím si, že se nám podařilo po třech letech debat a diskusí nalézt systém, který by mohl fungovat víc motivačně než regulačně tak, aby si zemědělci mohli sami volit technologie, kterými budou erozně ohrožené půdy obhospodařovat," řekl Výborný.
Zemědělskou techniku dnes na výstavišti začalo nabízet 119 společností, další desítky jich představovaly svoje novinky v živočišné i rostlinné výrobě. Všech vystavovatelů přijelo na dvoudenní akci, která se poprvé konala už v roce 1993, přes 200. Letošní novinkou byl polygon traktorů, na němž se mohli lidé svézt traktory všech 12 značek, které se dají v Česku pořídit.
Tématem letošního ročníku byla i orba, ukázky pluhů a také ustavení českého rekordu v orbě, na který dohlížela pelhřimovská Agentura Dobrý den spravující Českou knihu rekordů.
V Česku se každoročně pluhem obrací asi 40 procent orné půdy. Přibližně na 0,5 procentech plochy, tedy asi na 12.800 hektarech, platí naopak zákaz orby kvůli snížení uvolňování oxidu uhličitého (CO2) z půdy do ovzduší.
Při erozi půdy se ztrácí horní nejúrodnější část. Mezi opatření, která tomu mají bránit, patří zakládání porostů s pomocnou plodinou, zakládání zasakovacích míst nebo i takzvané pásové zpracování půdy. Při něm se plodina seje jen do obdělaného asi třiceticentimetrového pruhu, zatímco kolem něj zůstává půda neporušená.
