Školy by měly vyvářet prostředí, které je otevřené otázkám a experimentování, podporovat by měly zvídavost a představivost žáků. Tyto vlastnosti mohou žákům pomoci překonávat vliv rodinného zázemí na vzdělávání. Učitelé by měli také posilovat schopnost dětí nevzdávat se po prvním nezdaru. V sekundární analýze testu tvůrčího myšlení mezinárodního testování PISA 2022 to uvedlo ministerstvo školství. Na silný vliv rodinného zázemí na vzdělání dětí upozorňují odborníci dlouhodobě.
Zvídavost jako nástroj proti nerovnostem
Zvídaví, houževnatí žáci, kteří mají rozvinutou představivost, dosahují v testu tvůrčího myšlení lepších výsledků než jejich méně zvídaví vrstevníci. "Zvídaví žáci z méně podnětného rodinného prostředí překonávají nerovnosti a dostávají se téměř na úroveň žáků s vysokým socioekonomickým statusem. Zvídavost podporuje otevřenost k novým podnětům, kladení otázek a hlubší porozumění učivu. Proto zlepšuje bodové skóre například i v matematických a čtenářských testech," uvedlo ministerstvo.
Důležitá je učitel a styl výuky
Důležitou roli přitom má učitel a způsob vedení výuky. Učitelé by měli například vytvářet prostor pro otázky, diskusi a hledání souvislostí. Tím lze předejít postupnému oslabování zvídavosti žáků. "Školy by měly cíleně vytvářet prostředí, které je otevřené otázkám, experimentování a přemýšlení mimo rámec, například prostřednictvím práce s otevřenými otázkami, oceňováním zájmu o věc a podporou diskuse. Takové prostředí posiluje nejen kreativitu, ale i dlouhodobý zájem o učení," stojí v analýze. Učitelé by také měli podporovat žáky v tom, aby se nevzdávali po prvním nezdaru.
Na výsledky žáků v testu tvůrčího myšlení má podle analýzy vliv i to, zda navštěvovali předškolní vzdělávání. Děti, které chodily do mateřských škol, dosahují v testu lepších výsledků. Předškolní vzdělávání rozvíjí způsob, jak děti vnímají problémy a tvořivě je řeší, uvedl úřad v analýze. Na důležitost předškolního vzdělávání upozorňují odborníci dlouhodobě.
Zázemí žáků je nejdůležitější
Žáci z rodin s vyšším vzděláním rodičů a prestižnějším zaměstnáním mají zpravidla lepší přístup ke vzdělávacím, kulturním i sociálním zdrojům, například soukromému doučování, knihám, technologiím či inspirativním sociálním kontaktům, uvádí analýza. Zázemí žáků patří podle ní mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující výsledky v matematické, čtenářské gramotnosti i v tvůrčím myšlení. Vysoká představivost, dobrodružnost a zvídavost žáka ale dokáže vliv rodinného zázemí kompenzovat.
Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativitě, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry ze všech zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. V testu tvůrčího myšlení získali čeští žáci průměrně 33 bodů z 60, jejich výsledek je shodný s průměrem zapojených zemí OECD. Na hodnocení kreativního myšlení se testování zaměřilo poprvé. Testování PISA se koná pravidelně a zaměřuje se na patnáctileté žáky.
