Češi umírají brzy, na léčbě seniorů se často šetří

Pokud se Čech dožije 65 let, má před sebou podle statistik průměrně něco přes 16 let života. Švýcar se však může těšit na více než dvacet let, osmnáct až devatenáct let života čeká na Němce, Rakušany nebo Nizozemce.

Obyvatelé západní Evropy si v délce života udržují před Čechy náskok. A to i přesto, že dnes už jsou u nás dostupné stejné léky a léčebné metody jako na Západě.

Příčin je víc. Podle koordinátora Kulatého stolu Ondřeje Mátla se na lidech podepsalo čtyřicet let vlády komunistů. Nejsou zvyklí pečovat o své zdraví a neumějí se dožadovat léčebných postupů a metod, na které by měli nárok. "Nemoci stáří se v Česku podceňují, není jim věnována dostatečná pozornost a prevence," souhlasí Iva Holmerová, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti.

Typickým příkladem je očkování proti chřipce. V Česku si injekci nechá píchnout jen sedm procent obyvatel, a to i přesto, že seniorům od 65 let očkování proplácejí zdravotní pojišťovny.

"Tím, že se bude zvyšovat informovanost a povědomí lidí o tom, na co mají nárok, začnou tuto péči vyžadovat," domnívá se Mátl.

ČTĚTE TAKÉ: Odložení senioři pouštějí zdravotnictví žilou

"Pro babičku se to nevyplatí"

Navíc senioři často nedostávají tu nejlepší péči. "Je zřejmé, že některé léky nejsou aplikovány na celou potřebnou populaci," říká Mátl diplomaticky. Lékaři totiž starším pacientům nemusejí navrhnout drahou, i když účinnou léčbu. Odborně se tomuto jevu říká racionalizace: zdravotníci v podstatě posuzují, zda se léčebný postup "vyplatí", nebo ne. "Je to politické téma a moc se o něm nemluví," upozorňuje Mátl.

To, že se u nás na seniorech ve srovnání se Západem šetří, dokazují i čísla. Srovnání výdajů na léčbu občanů podle věku totiž ukazuje, že západní státy dávají na zdravotní o péči o seniory přibližně dvakrát víc peněz než takzvané nové členské země EU (počítáno v procentech z HDP).

Kvalita: víme, jak na to

Podle doktorky Holmerové není problém jen v penězích, ale i v kvalitě služeb. "Pokud například léčebna dostává na den a lůžko 1000 či 1100 korun a ještě z toho dokáže ušetřit, bude někde chyba," vysvětluje Holmerová. Podle ní stojí kvalitní následná péče zhruba 1300 až 1500 korun denně, přičemž většina z těchto peněz jde na mzdy personálu, lékařů, sester a hlavně ošetřovatelek. Neboli - pokud je péče levnější, není možné, aby se ošetřovatelé pacientovi dostatečně věnovali.

Geriatrická společnost se snaží pomoci tím, že formuluje, jak by péče měla vypadat. "Připravili jsme typové standardy pro péči o lidi s demencí, podobná doporučení připravujeme pro pacienty po cévní mozkové příhodě nebo pro staré a křehké pacienty," vypočítává Holmerová.

Aby se však tato "pravidla" dodržovala, na to budou muset dohlížet nejspíš sami pacienti: tím, že si zvolí, kde se nechají ošetřovat. "Domníváme se, že klíč není v represi, ale v soutěži poskytovatelů služeb. Například u nemocnic soutěž už pomalu začíná fungovat," domnívá se Holmerová.

Foto: Lucie Pařízková, archiv Týdne, grafy: Zpráva o českém zdravotnictví