15. srpen 1968: Ceauşescu, Biafra a Sudeťáci

Patnáctý srpnový den roku 1968 připadl na čtvrtek. Rudé právo otevřelo vydání slavnostní zdravicí: „Vítáme stranickou a vládní delegaci Rumunské socialistické republiky." Bolševický pozdrav byl naštěstí doplněn povzbuzující zprávou, že Nicolae Ceau

Družba v redakci

Nicolae Ceauşescu si to ale s moskevskými soudruhy nemínil úplně rozházet. I v Praze se neustále opíral o „přátelství se Sovětským svazem, zpečetěné společně prolitou krví v protifašistickém odboji". Do redakce Lidové demokracie dorazili rumunští novináři, z nichž se prý během chvíle stali opravdoví přátelé. „Naši rumunští přátelé nepochybují o tom, že toto přátelství bude stále růst. Říkají jasně, že máme společný cíl: socialismus, jednotu socialistických zemí, společenský pokrok, mír ve světě," pochvalovala si Lidová demokracie.

Rudé právo přineslo několik zásadních informací o Rumunsku. „Rumunským spisovatelům se vyměřuje důchod podle let spisovatelské činnosti, významu jejich práce a literárních zásluh." V roce 1967 vyrobilo Rumunsko čtyři miliony tun oceli.   

Vražda v Bělehradské

Pražští kriminalisté pátrali prostřednictvím Rudého práva po vrahovi, který v úterý 13. srpna zavraždil prodavačku Marii Burianovou v obchodě státního podniku Klenoty v Praze v Bělehradské ulici. V parku v Dalovicích u Karlových Varů znásilnil šestnáctiletý kuchařský učeň teprve dvanáctiletou školačku.

Nedostatek „ajznboňáků"

Československé dráhy nabízely v denním tisku „výhodné zaměstnání". Průměrný plat v Československu tehdy činil asi 1800 korun, řada lidí vydělávala sotva třetinu, ale dráhy nabízely strojvedoucím až 2300 korun. Také základní plat posunovače nebyl marný, vydělal si 1350 korun, ale k tomu bylo nutno připočítat asi 500 Kč na prémiích, 296 korun za osobní příplatky a za víkendy 180 korun navíc. Hromadný nábor souvisel se zkrácením pracovního týdne ze šesti na pět dnů, ten měl začít platit v září 1968.

Neklid ve světě

Časopis Reportér upozornil na zamlčovanou genocidu a hladomor v africké Biafře. Stejnému tématu se věnoval časopis Květy. „Po roce nepřátelství mezi Biafrou a Nigérií bylo v Biafře zabito více lidí než ve Vietnamu za tři roky."

Zpěvačka Jarmila Šuláková odjela na koncertní turné po Bulharsku. Stranické buňky z Chebska protestovaly proti srazu lansdmanšaftu v Schrindingu nedaleko hranic. „Považujeme sraz za provokaci a vidíme v něm jednu z překážek v možné normalizaci vzájemných vztahů mezi ČSSR a NSR," citovaly noviny z protestního listu. O přehmatech při odsunu Němců z Československa po roce 1945 se ani po třiadvaceti letech příliš nemluvilo. „Západní revanšisté ve snaze využít demokratizačního procesu v našem státě se domnívají, že mohou nyní důrazněji než v minulých letech uplatňovat své neoprávněné územní i jiné požadavky," napsalo Rudé právo.

Rubrika Nové knihy v časopise Reportér oznámila nové vydání slavného válečného románu Na západní frontě klid. Zato „na východní frontě" měl být klid porušen už za šest dnů.

Repro: Ivan Motýl