Čtyřnásobný mord a nedělní směny aneb Říjnová abeceda

Jak začínala vojenská přísaha v roce 1989? A jaké měl povinnosti člen KSČ? Říjnová abeceda on-line deníku TÝDEN.CZ připomíná ve třetím a posledním pokračování některá dobová novinová témata z října roku 1989.

OPATŘENÍ K OCHRANĚ TRHU

Když měla strana problém, vydala příslušná "opatření". Rudé právo z 31. října 1989 například seznámilo čtenáře s "Opatřením k ochraně trhu", které jako jedno z mála opatření nebylo namířeno proti vlastním občanům. Jeho obětí se stali všichni zahraniční návštěvníci republiky, kteří od 2. listopadu 1989, kdy začalo platit, nesměli z Československa odvézt už ani jediný balíček kávy, čaje, šišku trvanlivého salámu, koření, žádné masné speciality, jízdní kolo, dětskou obuv či pytel cementu. Nový seznam 45 zakázaných položek byl vydán především kvůli polským občanům, neboť od počátku roku polsko-české hranice překročilo 8,8 milionu Poláků (v roce 1988 to bylo o 3,8 milionu lidí méně). "Je to správné opatření, šmelinářům je postavit pevnou hrázu," reprodukovalo Rudé právo údajný hlas občanů obyvatel v česko-polském příhraničí. Polsko už sice mělo svobodu, v parlamentu poslance Solidarity, ale jinak úplně prázdné obchody.

POVINNOSTI ČLENA KSČ

Jen namátkou z návrhu nových stanov Komunistické strany Československa, které strana zveřejnila v Rudém právu k celostranické diskusi právě v říjnu 1989.

- osvojovat si marxismus-leninismus a tvůrčím způsobem jej využívat v praxi
- rozhodně vystupovat proti projevům antikomunismu, revizionismu, oprtunismu, dogmatismu, sektářství, nacionalismu a jiným jevům cizím marxismu-leninismu
- prosazovat ideje proletářského a socialistického internacionalismu a socialistického vlastenectví
- podílet se na dodržování leninských zásad kádrové práce
- dbát na důsledné uplatňování leninských principů a norem obsažených ve stanovách strany
- dodržovat stranickou a státní disciplínu
- soustavně objasňovat politiku strany pracujícím i ostatním občanům a získávat je pro její realizaci

Komunistickou stranou prošlo v letech 1945 až 1989 sedm milionů lidí. V říjnu 1989 měla KSČ téměř dva miliony členů.

REKORD

Když se Rudém právu objevilo slovo rekord, obvykle šlo o rekord razičské party havířů z Ostravska nebo o rekord kladenských ocelářů. V úterý 24. října 1989 kupodivu došlo na článek o denním teplotním rekordu z neděle 22. října, kdy byla v Praze naměřena teplota 21,7 stupně Celsia. Nejvyšší od roku 1775, kdy se v pražském Klementinu začala teplota vzduchu pravidelně zaznamenávat. Symbolické oteplení na sklonku studené války komunismu s kapitalismem.

SPARTAKIÁDA

První veřejné zkoušky Československé spartakiády na rok 1990 se odehrály právě v říjnu 1989, celkem na 743 stadionech v zemi. "Začíná nástup do rozhodující fáze spartakiádních příprav pro rok 1990," hlásalo Rudé právo. Mezitím přišla revoluce, spartakiáda byla odpískána a začalo se s přípravami Všesokolského sletu.

SMĚNA NÁRODNÍ FRONTY

A nejlépe v sobotu a neděli. Jako například v neděli 22. října 1989. Hlavně nečekat na sníh. "Na sníh, který by přikryl nepořádek, nečekali v sobotu a v neděli občané Jihomoravského kraje. Směna Národní fronty na Uherskohradišťsku byla věnována především úklidu," napsalo Rudé právo.

TRESTY ZA SPOLEČENSKY NEBEZPEČNOU ČINNOST

Pod tento pojem se vešel zloděj cementu i narušitel hranic. A přesně tak zněl i titulek Rudého práva, který popisoval soud s brutálními vrahy z pátku 27. října u středočeského soudu. Před porotou stanul nezletilý Jiří Popelka a odešel s desetiletým trestem vězení. Údajně nepříliš inteligentní Popelka se toužil podívat na Západ a rozhodl se prostřílet Šumavou. Napřed vykradl sklad civilní obrany na gymnáziu v Kolíně, kde získal dva cvičné samopaly. Pak začal uvažovat jako chladnokrevný vrah, když se rozhodl získat zbraně a automobil svého otce. Při akci zavraždil nejen otce, ale i matku, babičku a sestru. Popelkova brutalita je neomluvitelná, přesto se i po dvaceti letech nabízí otázka, zda by vraždil, kdyby mohl hranice do Německa přejít legálně.

ULIČNÍ VÝBOR KSČ

Rozhodoval o pověsti komunistů, kandidátů strany, ale i nestraníků v ulici. Vyjadřoval se třeba k pověsti rodiny, která žádala o výjezd na západ, či k přihláškám místních maturantů na vysoké školy. Stanislav Svoboda z Ostravy se v roce 1989 rozhodl stát kandidátem KSČ, tedy čekatelem na přijetí do strany. Jeho kandidaturu ovšem také schvaloval uliční výbor KSČ. "Rodinné poměry má spořádané," vyjádřil se uliční výbor kladně. Pak kandidaturu schválila základní organizace KSČ (ZO KSČ) u zaměstnavatele: "Je předpoklad, že s. Svoboda bude platným členem KSČ," napsali komunisté z jeho podniku - v tomto případě z projekční firmy Báňské projekty Ostrava.

Každému zájemci o členství pak ZO KSČ přidělila dva ručitele z řad dlouholetých členů strany, kteří se s kandidátem pravidelně scházeli a dohlíželi na jeho ideové dozrávání. Na Svobodu byli určeni Adolf Chmiel (člen KSČ od roku 1953) a František Macháček (člen strany od roku 1967). Celý spis poté putoval do pléna Městského výboru KSČ (MěV KSČ), které rozhodlo, zda Svobodovu přihlášku schválí a inženýr se skutečně stane kandidátem KSČ. Za dva roky, tedy v roce 1991, by pak měl šanci získat průkaz člena KSČ.

VOJENSKÁ PŘÍSAHA

Oficiální oslavy státního svátku založení republiky se konaly teprve podruhé, do roku 1987 byl 28. říjen Dnem znárodnění. Také 28. října 1989 nešlo ani tak o oslavu, jako o ukázku moci a síly. Slavnostní pochod milicionářů si strana na Václavském náměstí zorganizovat netroufala. Povolala tedy alespoň 1500 nováčků Československé lidové armády, kteří na Václaváku složili vojenskou přísahu.

Zvláštní důraz byl kladen na vojáky pohraniční stráže, bdělé to hlídače západní hranice, což branci dokazovali i svými samopaly na hrudích. A jak začínala tehdejší přísaha? "Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa. Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství..."

Stejně jako v roce 1988 oslavy režimu nakonec pokazila opozice a milicionáři si tak přece jen na Václaváku zapochodovali. Podle údajů ministerstva vnitra ČSSR bylo zadrženo 359 aktivních účastníků demonstrace, z toho 18 cizinců a 52 účastníků předchozích demonstrací. Ze zadržených bylo 229 osob ihned propuštěno, 149 zůstalo v celách předběžného zadržení. Kontrolováno bylo 1172 lidí.

ZÁVĚRY PROVĚRKY LIDOVÉ KONTROLY

Přesněji řečeno Závěry prověrky Výboru lidové kontroly ČSSR. Tak se jmenovala pravidelná zpráva tuzemských inspekčních orgánů. Lidová kontrola prověřovala, jak se krade, šmelí či jinak podvádí v českých krámech. A co bylo zjištěno během října 1989? "Například jedenáct zatajených videomagnetofonů bylo nalezeno v prodejně Domácích potřeb číslo 721-01 ve Strakonicích." Kdo za bolševiků nekradl, zkrátka okrádal svoji rodinu.

Foto: archiv autora