Hybášková: Smlouvu o zbraních dojednaly ženy

Vyjednat smlouvu o snížení jaderných zbraní nebylo vůbec jednoduché. Ostatně i Barack Obama se několikrát nechal slyšet, že jednání vzdává. Kdo se tedy nejvíc na jednání podílel?

"Za americkou stranu vedly jednání ženy. Napřed to byla Rose Gottemoeller, po ní přišla Helen Tauscher, což je dáma, co u nás vyjednávala rakety. Jako poslední se pak zapojila Hillary Clinton," říká expertka na zahraniční politiku Jana Hybášková.

V čem je vlastně ta smlouva, která byla včera podepsána v Praze, tak významná?
Význam té smlouvy z vojenského hlediska zdaleka není tak velký, jak tvrdí zejména středoevropská média. Význam té smlouvy je především v tom, že jde o opatření posilující důvěru mezi USA a Ruskem.

K TÉMATU: Smlouva pomůže sankcím proti Íránu, věří Obama
                   Obama probíral u večeře Afghánistán i vztahy s Ruskem 

Proč ale právě nyní Američané potřebují důvěru Ruska?
To je důležité proto, že Spojené státy s Ruskem dohromady vlastní většinu jaderného arzenálu na světě. A protože svět se dneska už neodehrává v trojúhelníku Rusko, Evropa a Spojené státy, ale buďme upřímní, odehrává se na lince Spojené státy, Čína a možná Rusko, tak Spojené státy teď také potřebují Čínu.

To mi vysvětlete. Kvůli čemu potřebují zrovna tuto asijskou zemi?
Kvůli svým měnovým záležitostem a také proto, že je to člen Rady bezpečnosti vetující sankce k Íránu. To jsou dvě věci, které jsou proti sobě. A Američané vědí, že z jedné strany potřebují napadnout Číňany a z druhé strany je potřebují dostat do souhlasu s Íránem. K tomu ostatně také potřebují mít v rukách nějaký nástroj. A to je to Rusko.

Proto se tedy nyní podepisuje tato smlouva?
Ano. A hlavním důvodem toho, proč ji v současné chvíli Obama honí, je fakt, že potřebuje dostat čínského prezidenta Chu Ťin-tchao na summit 47 států do Washingtonu. (Tam pojede i premiér Jan Fischer - pozn. red.)

Kvůli Íránu? Chce Obama na nadcházejícím summitu řešit i otázku sankcí?
On ji potřebuje řešit. Ví, že vojensky zlikvidovat jeho program není možné, takže Američani musejí vytvořit celý systém tlaků na Írán, aby ten skutečně zůstal izolaci.

Umíte říct, jaká opatření mohou USA vůči Íránu navrhovat?
Tak Írán je země, která na tom není ekonomicky moc dobře. A  Američané se už dlouho  snaží zavést sankce na dovoz gazolínu, rafinovaného benzinu, což by mohl být ten pravý bič. Írán totiž nemá dostatek rafinérních kapacit. Ropu tudíž musí vyvážet a jako rafinovanou včetně dalších produktů dovážet zpět. Těch tvrdších sankcí je ale celá řada.

Vraťme se ke smlouvě. Co se jí vůbec řeší?
Co se týče zbraní, tak je třeba si uvědomit, že se zabývá především zbraněmi strategickými, tedy, že z těch devíti tisíc, co jsou na jedné straně, a šestnácti, co jsou na druhé straně, řeší jen 2600 na jedné straně a 2126 hlavic na straně druhé. Pro Obamu, který chce, aby mu maximálně vyšel jaderný summit ve Washingtonu, je ale důležitá především proto, že mu kvůli ní půjde Rusko na ruku.

Proč ale zrovna kvůli této smlouvě?
Protože tyhle strategické hlavice, které to Rusko má, už jsou hodně zastaralé a je těžké je udržovat. Obě strany se jich proto potřebují zbavit. Američané už navíc vyvíjí jiný tip zbraní. I proto si ostatně Obama myslel, a v tom si myslím, že je to celé obamovské, že Rusku nabídne trik a oni z toho budou celí happy. Jenže jak se ukázalo, nakonec to tak jednoduché nebylo. Rusové neuvažují racionálně.

To myslíte jak, že neuvažují racionálně?
Když Obama oznámil podpis té smlouvy, tak Medveděv byl v Soči nadávat trenérům zimního sportu, jak dopadli ve Vancouveru. Jinými slovy pro Rusy je celá ta záležitost spíš otázkou najít odpověď na domácí tlak - za co jste jim to podepsali, v čem jste Američanům ustoupili.

Vzhledem k tomu, že smlouva je podepsána, tak se asi odpověď našla. V čem spočívala?
Nezačalo handrkování o tu smlouvu, nebo počty zbraní, to už bylo dohodnuto na kodaňském summitu, ale začala se řešit otázka raketového systému. Američané ustoupili ruskému požadavku, nicméně k tomuto dodávají: Je to jen smlouva a každý má právo na to, od smlouvy ustoupit. V tuto chvíli ovšem dosáhli svého. V kontrolních mechanismech prodloužili tu fakticky starou smlouvu, mají signál pro Čínu, že mají na své straně Rusy, a že společně mohou dát signál: Nukleární zbraně se budou kontrolovat.

Proč byla pro podpis vybrána Praha?
Protože ta původní NPT (smlouva o nešíření jaderných zbraní. Dvoustránkový dokument o tom, že USA a Rusko mají jaderné zbraně, ale nepoužijí je.) byla sjednaná v roce 1967, tedy v době, kdy se snilo o tom, budeme světem bez válek a bez jaderných zbraní. Sama ta smlouva prošla nesmírně složitým vývojem, ale nikdy se nestala faktickou smlouvou. Její reálný smluvní potenciál a význam skončil 21. srpnem 1968, tedy okupací Československa. Proto Obama zvolil Prahu.

Má ale vůbec nějaký význam pro Prahu?
Tak, víc turistů nám sem kvůli tomu jezdit nebude. Vztahy to asi také nezmění. Ale musíme si uvědomit, že Praha tím reprezentuje euro-americké vztahy, že patříme do velkého, západního, demokratického světa.

Foto: Jan Schejbal, Lucie Pařízková