Úpravy pravomocí
Kšíry na Zemana. Hrad nesouhlasí s nápady vlády
01.06.2015 17:08
S návrhem na změnu části prezidentských pravomocí, který ve středu projedná vláda, nesouhlasí Hrad. Kritické připomínky mají i ministerstva spravedlnosti a školství. Vyplývá to z podkladů pro zasedání kabinetu. Návrh připravovaný řadu měsíců má vést ke zpřesnění pravomocí hlavy státu.
Novela ústavy počítá například s tím, že prezident bude při jmenování členů bankovní rady České národní banky potřebovat souhlas Senátu. Nyní jej mít nemusí. Návrh také dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta, což zatím může učinit jen Senát se souhlasem sněmovny. Nově by se na Ústavní soud mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé.
Právě s těmito návrhy však nesouhlasí Hrad. Úprava jmenování členů bankovní rady podle něj ohrožuje nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti. Hrad navíc odmítá návrh obecně a vyjadřuje obavu, že navrhované zpřesnění kompetencí neodstraní případné nejasnosti, ale naopak je vyvolá.
Další součástí návrhu je úprava pravomocí prezidenta vzhledem k soudní moci. Nově má jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace premiéra, která je nyní nutná. Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu bude jmenovat na návrh jejich předsedů, předsedy a místopředsedy těchto dvou soudů má napříště vybírat jen ze soudců, kteří jsou k nim přiděleni.
S tím ale nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti, podle něhož by měla hlava státu mít možnost vybrat na tyto posty i soudce, kteří na nejvyšších soudech nepůsobí. Ministerstvo školství, které vyjádřilo i obecný nesouhlas s návrhem, zase za neopodstatněnou považuje úpravu jmenování členů bankovní rady. Jak se vláda ve středu s rozpory vypořádá, zatím není jasné.
Novela má v ústavě také upřesnit některé formulace, které se týkají demise vlády. Podle současné úpravy není jednoznačné, zda s demisí premiéra končí i celá vláda. Novela proto stanoví, že demise předsedy vlády je i demisí vlády. Návrh dále upravuje pravomoc hlavy státu sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy.
Původně měla novela také obsahovat část, která by prezidentovi uložila, aby premiéra a ministry jmenoval "bez zbytečného odkladu". Ta ale nakonec z návrhu vypadla. Lhůta "bez zbytečného odkladu" má být nově v ústavě stanovena obecně, tedy pro akty všech ústavních orgánů, nikoliv jen hlavy státu.
Pokud kabinet novelu schválí, dostanou ji k projednání sněmovna a Senát. Ke schválení ústavní novely je přitom třeba souhlasu obou parlamentních komor, a to třípětinovou většinou hlasů. Účinnost nové ústavy se předpokládá od 1. ledna příštího roku.
O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman předloni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější Sobotkovy koaliční vlády, která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.