Politici si po summitu oddechli, výjimku hodnotí různě

Dojednání výjimky z listiny základních práv EU otevírá cestu k uzavření ratifikace lisabonské smlouvy, nyní už prezident Václav Klaus podepsat musí, shodují se čeští politici v hodnocení prvního dne summitu EU.

Rozcházejí se ale v názoru na dopad výjimky na české občany. Klaus ji požadoval jako ochranu před případnými snahami o prolomení Benešových dekretů, současně bude ale zřejmě znamenat i určitá omezení. Podle ODS je zbytečná, zelení a ČSSD dokonce soudí, že české občany poškodí. Podle ČSSD vláda jako vyjednavač selhala.

"Znamená to oslabení práv českých občanů v unii. Příští politická generace tuto chybu, pevně věřím, napraví," reagoval na přijetí výjimky předseda zelených Ondřej Liška. EU dala podle Lišky Česku lekci z evropanství a velkorysosti, i když fakta svědčí jasně pro to, že Klausovy obavy nemají oporu v realitě. "Členové unie ustoupili ve prospěch lisabonské smlouvy. Pochopili, že smlouva je důležitější než boj s jedním svérázným prezidentem. Za svého prezidenta i oslabení svých vlastních práv v unii si můžeme ovšem sami," soudí Liška.

ČSSD se poradí s právníky

Grémium ČSSD uvítalo dohodu, s tím, že umožňuje velmi rychle dokončit ratifikaci. Předseda vlády Jiří Paroubek však vládu kritizoval za to, že místo výjimky vztahující se k Benešovým dekretům dojednala výjimku z listiny základních práv. S ministrem zahraničí a právníky chce ČSSD ještě diskutovat o tom, "co to vlastně znamená".

Obavy směřují k tomu, že čeští občané se nebudou moct obracet na soud pro lidská práva a podobně, uvedl šéf ČSSD. K prolomení Benešových dekretů podle něj může teoreticky dojít během dvou až tří let, než bude dohoda ratifikována ve všech zemích evropské sedmadvacítky.

Dodatek k lisabonské smlouvě odmítají odbory. Zřeknutí se listiny základních práv a svobod pro Českou republiku dle nich povede k tomu, že čeští občané nebudou moci u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva v případě jejich porušení.

Svoboda: Prezident by měl podepsat

Předseda lidovců Cyril Svoboda řekl, že nyní by měl prezident smlouvu podepsat, protože kriterium, které si dal, sedmadvacítka splnila. Evropská unie podle Svobody ukázala vstřícnost, když požadavkům Klause vyhověla.

ČTĚTE TAKÉ: Francouzi vítají rozuzlení českého psychodramatu
                        V Bruselu bude demonstrace. Na podporu Klause
                        EU se dohodla na "Klausově" výjimce v Lisabonu

Výjimka je pro Česko pozitivní, sdělil mluvčí ODS Martin Kupka s tím, že strana už téma komentovala v dřívějších vyjádřeních. Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek v posledních týdnech tvrdil, že Klaus lisabonskou smlouvu nakonec podepíše, vyhýbavé odpovědi podle Topolánka patří k prezidentově politickému stylu.

Dopady, které by mohly podle Klause ze smlouvy a z Listiny základních práv EU pro Česko vyplynout, nehrozí, soudí Topolánek. "V tomto smyslu ten požadavek Václava Klause trochu připomíná (bývalého premiéra a šéfa ČSSD) Stanislava Grosse a jeho zálibu nosit opasek i kšandy. Vláda vyjednala opasek, Václav Klaus chce i kšandy," uvedl nedávno v Rádiu Impuls.

Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států unie, přičemž se tak stane zřejmě při předpokládaném vstupu Chorvatska do EU. Poté se výjimka stane součástí jednoho z protokolů lisabonské smlouvy, který již zahrnuje výjimky z listiny základních práv pro Polsko a Británii.

Podle předsedy Evropské komise José Barrosa neznamená vyšší počet zemí s výjimkou z Listiny základních práv EU větší problém a je daní za rozmanitost společenství. Neznamená však, že Česko, Polsko a Velká Británie nebudou muset respektovat základní práva EU. Ta jsou totiž obsahem i dalších právních dokumentů. Listina základních práv tak stanovuje jen práva občanů v případě, že se budou obracet na unijní instituce, především Evropský soudní dvůr v Lucemburku.

Foto: Karel Šanda, Lucie Pařízková