Vláda se obrací na soudce: Rozpusťte Dělnickou stranu

Vláda požádá Nejvyšší správní soud o rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany. Vyhověla žádosti ministra Ivana Langera (ODS), který stranu označil za extremistickou.

Dělnická strana je spojována s dalšími ultrapravicovými uskupeními. Jejích akcí se účastní například i příznivci neonacistického Národního odporu či Autonomních nacionalistů. Do konce února vláda také vypracuje návrh na vytvoření nadresortního orgánu, který se má zabývat pravicovým i levicovým extremismem a definovat jeho příčiny.

Rozhodnutí kabinetu potvrdila ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Premiér Mirek Topolánek (ODS) byl rozhodnut podpořit návrh ministra vnitra na zrušení Dělnické strany už před týdnem.

Reagoval tehdy na bitku mezi pravicovými extremisty a policií, která se odehrála 17. listopadu v Litvínově. "Takové excesy, které se staly v Litvínově, je třeba postihovat velmi tvrdě," uvedl tehdy. V pondělí dodal, že přímo situací v Litvínově se kabinet nezabýval, je podle něj třeba hledat celkové řešení.

ČTĚTE TAKÉ: Extremisté chystají další protest. Zase v Litvínově

Na námitky, že rozpuštění strany může být ještě nebezpečnější, protože členové se budou sdružovat nekontrolovaně, premiér reagoval: "Ano, tyto obavy jsou oprávněné. My ale nechceme omezit možnost shromažďování. Možná vám tak přijde, že je to v dané chvíli pouze formální krok, stát však nemůže rezignovat na postihy, když dochází k porušování zákonnosti. A musí zasáhnout," vysvětloval Topolánek po zasedání vlády.

Vláda: Neděláme rozdíly mezi levicí a pravicí

Zastání našel rovněž u ministra vnitra Ivana Langera. "Boj proti extremismu je naší prioritou. My ty lidi známe, budou postihováni, i když převlečou dresy a změní odznáčky," horlil ministr.

A dodal, že vláda nedělá rozdíly mezi pravicovým či levicovým pojetím extremismu. "Zakázali jsme Komunistický svaz mládeže, nyní to samé chceme u Dělnické strany," dodal Langer. 

Podle Langera není možné, aby se pod rouškou svobodné soutěže politických stran a hnutí skrývala činnost, která je podle jeho názoru neslučitelná s fungováním demokratického právního státu. Odkazuje třeba na prohlášení strany ze 17. října, ve kterém Dělnická strana "vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá".

ČTĚTE TAKÉ: Propaganda krytá dlažebními kostkami a klacky

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas už dříve řekl, že jde o "absolutně nesmyslné rozhodnutí", které nemá žádné právní opodstatnění. Tvrdí, že Dělnická strana nikdy neporušila žádným způsobem zákony a že jde o snahu zastrašit opoziční politickou stranu. V nedávných krajských volbách stranu podle něho volilo téměř 29 tisíc lidí.

Ministerstvo vnitra samotné politickou stranu rozpustit nemůže. Může dát ale podnět vládě, která pak zrušení strany případně navrhne Nejvyššímu správnímu soudu. Proti rozhodnutí soudu nelze podat žádný opravný prostředek, přípustný je prý pouze návrh na obnovu řízení.

Foto: Lucie Pařízková, ČTK