Tetička Ardi a další objevy roku 2009

Slavná Lucy, 3,2 milionu let stará kostra australopitéka, se od letošního podzimu musí na žebříčku nejdůležitějších fosilií dokumentujících evoluci lidského rodu spokojit až s druhým místem. O prvenství ji připravila Ardi - 4,4 milionu let stará příslušnice druhu Ardipithecus ramidus.

Ardi nás posouvá zatím nejblíže ke společnému předku člověka a šimpanze. Popis její kostry zveřejnil 1. října časopis Science. „Mysleli jsme si, že Lucy byla objevem století, ale ze zpětného pohledu tomu tak není. Vyplatilo se počkat," cituje Science paleoantropologa Andrew Hilla z Yaleovy univerzity.

ČTĚTE TAKÉ: Takoví jsme byli. Seznamte se s Ardi, tetičkou z pravěku

Ardi zcela zastínila i další letošní novinku, 47 milionů let starou opičku Idu, přestože se autoři jejího vědeckého popisu velmi snažili vyvolat dojem naprosté senzace.

ČTĚTE TAKÉ: Vědecká bublina roku aneb Kouzlo marketingu

Trpasličí lidé

Lidé velcí jen něco přes metr, jejichž pozůstatky antropologové objevili v roce 2003 na indonéském ostrově Flores, se postarali o další senzaci. Nový výzkum potvrdil fascinující hypotézu: Kosti Homo floresiensis, přezdívaného hobit, skutečně patří samostatnému lidskému druhu, nikoli zdegenerovaným příslušníkům Homo sapiens. Před pouhými osmnácti tisíci lety tedy Zemi obýval kromě našich předků ještě jeden druh člověka.

ČTĚTE TAKÉ: Senzace potvrzena: hobiti z Flores jsou samostatný druh

Přečtená zvířata

V roce 2009 pokračovalo čtení úplné genetické informace různých druhů živočichů a rostlin. Znalost genů je důležitá pro pochopení evolučních vztahů mezi organismy i pro studium vlivu genů na fungování organismu. Takto získané poznatky jsou důležité pro medicínu, zemědělství i obecnou biologii.

K největším úspěchům uplynulého roku patří přečtení genomu krávy, prasete a koně.

ČTĚTE TAKÉ: Vědci přečetli krávu, pomůže to zemědělství i medicíně
                        Přečíst se dá leccos, třeba i prase. Alespoň jeho geny
                        Koňské geny prozrazují leccos i o člověku

České objevy

Vědci z Českých Budějovic přišli na způsob, jak u klíšťat zablokovat zpracování nasáté krve. Podařilo se jim vyřadit z provozu klíčovou bílkovinu, bez níž si klíšťata nedokážou poradit s přebytky železa v nasáté krvi a doslova si jím ucpou trávicí trubici.

Ve Spojených státech se začal prodávat přípravek proti stárnutí pleti a kožním chorobám, jehož účinnou látku vyvinuli vědci z Ústavu experimentální botaniky a Univerzity Palackého. Příběh začal výzkumem rostlinných hormonů, jehož cílem původně nebyla výroba kosmetického přípravku, ale snaha pochopit, jakým způsobem rostliny řídí svůj růst a vývoj.

Parazitický prvok toxoplasma zpomaluje reakční časy svého hostitele a tím zvyšuje riziko dopravních nehod. Tým odborníků z Univerzity Karlovy a z Ústřední vojenské nemocnice zjistil, že to platí především pro řidiče s Rh negativní krevní skupinou. Mechanismus, jímž si parazit zajišťuje snazší šíření do nových hostitelů, se v moderním světě projevuje způsobem, s nímž parazit původně nepočítal.

ČTĚTE TAKÉ: Jak bojovat s klíšťaty? Ucpat jim střeva železem
                        Český objev omezující stárnutí pleti míří na americký trh
                        Jste Rh negativní? Parazit zvyšuje riziko, že havarujete

Bombardující červi

Biologové z Kalifornské univerzity objevili v hloubkách 1800 až 3700 sedm nových druhů červů patřících mezi kroužkovce. Pět z nich disponuje podivuhodným obranným mechanismem. Své okolí dovedou „bombardovat" zeleně svítícími měchýřky.

Měchýřky jsou naplněny kapalinou a snadno se oddělují od zbytku těla. Jakmile se tak stane, začnou v temnotě mořských hlubin jasně zeleně zářit. Patrně slouží k odlákání pozornosti predátorů. V případě ohrožení tak červ získá čas k únikovému manévru.

ČTĚTE TAKÉ: Nově objevení červi odhazují zeleně svítící bomby

Z vody na souš - a zase zpátky

Jak probíhal před téměř 400 miliony let přechod prvních obratlovců z vody na souš? Zcela jistě to nebyla jednorázová událost, dávní čtvernožci do nového prostředí pronikali postupně. Nové paleontologické nálezy odhalily detaily tohoto procesu.

Nález mnohem mladšího živočicha žijícího před 24 až 20 miliony let pro změnu pomohl lépe pochopit, jak se suchozemští předci dnešních ploutvonožců zpětně přizpůsobovali vodnímu prostředí, když se rozhodli vrátit do prostředí, z něhož kdysi vzešli první obratlovci.

ČTĚTE TAKÉ: Jak obratlovci pronikli na souš? Fosilie vyprávějí
                        Ze souše do moře: fosilie odhaluje evoluci ploutvonožců

Příchod zemědělců do Evropy

V dlouhém sporu o to, zda původní obyvatelé Evropy pouze převzali zemědělství od svých jihovýchodních sousedů, nebo zda museli ustoupit jejich invazi, získali zastánci druhého z názorů další cenné body.

Dnešní Evropané mají s původními lovci a sběrači geneticky jen málo společného. Zdá se, že lidé, kteří do Evropy dorazili z africké kolébky před 45 tisíci lety a postupně vytlačili neandertálce, náporu zemědělců neodolali a v následujících generacích zanechali svůj genetický otisk jen minimálně.

ČTĚTE TAKÉ: První evropští zemědělci vytlačili lovce a sběrače

Novinky z dinosauří éry

Tyranosaurus, nejděsivější predátor pravěku, měl trpasličího pradědečka. Nově popsaný dinosaurus vypadal úplně stejně, ale měřil pouze tři metry a žil o desítky milionů let dříve. Jeho kostru objevili paleontologové na severovýchodě Číny.

OBRAZEM: Tyrannosaurus rex měl trpasličího předka

Další „dinosauří" objevy přinesly nový pohled na řadu aspektů života tvorů, kteří až do doby před 65 miliony lety vládli této planetě. Z jejich kostí se podařilo izolovat měkkou tkáň. Studium kosterních pozůstatků přineslo důkazy o tom, že i dinosauři se potýkali s parazity a občas jim podlehli. A potvrzuje se i starší hypotéza o teplokrevnosti těchto tvorů.

ČTĚTE TAKÉ: V kosti staré 80 milionů let se uchovala bílkovina
                        Nejmocnějšího z dinosaurů porazil jednobuněčný parazit
                        Další důkazy potvrzují teplokrevnost dinosaurů

Další spekulativní studie naznačuje, že někteří dinosauři dokázali svou kořist uštknout jako hadi, i když jiní odborníci to zpochybňují. A zrodila se i nová teorie vyhynutí dinosaurů. Možná je vyhubil jiný asteroid, než ten, který dopadl do oblasti dnešního mexického poloostrova Yucatán.

ČTĚTE TAKÉ: Dravý dinosaurus ochromoval kořist jedem
                       Dinosaury možná vyhubil jiný asteroid, než se myslelo

Foto: Science/AAAS, J.H. Matternes, William Jungers, Senetek PLC, Casey Dunn, Ted Daeschler, Joachim Burger, Mike Hettwer