Včelám přestávají vonět květiny

Včely kvůli výfukům aut a továrním komínům hůře dekódují vůni květů. Ve znečištěném ovzduší totiž nedokážou najít zdroj potravy pomocí pachové stopy.

Včelstva po celém světě záhadně vymírají a klesají i počty dalších opylovačů, jako jsou čmeláci nebo motýli. Jedno z vysvětlení, proč se tak děje, nabízí studie University of Virginia. Kvůli průmyslovým zplodinám se prý snížila schopnost hmyzu rozeznat na dálku vůni květů a získávat z nich svoji obživu – nektar.

Nedostatek potravy způsobuje zmenšování hmyzích populací a rostliny se následně nemohou ani rozmnožovat. "V neznečištěném prostředí, jaké bylo na planetě například v roce 1800, mohly pachové molekuly produkované květinami dolétnout až přes tisíc metrů. V dnešní době je to jen asi dvě stě až tři sta metrů,“ říká jeden z autorů výzkumu, profesor Jose D. Fuentes. "Pro opylovače je proto mnohem těžší určit, kde se květina nachází.“ Molekuly, které lidé vnímají jako vůni, jsou prý velmi nestálé a snadno se ve vzduchu nabalí na ozon nebo dusíkaté nečistoty. Vůně se chemicky změní a květiny už potom nevoní jako květiny. Podle Fuentese nás nečeká příliš růžová budoucnost. Oproti době bez techniky voní květiny prý až o devadesát procent méně a platí, že čím je místo znečištěnější, tím více vůně slábne.

Mizení včel mají na svědomí i různé nemoci, kterým se díky minulé teplé zimě obzvláště daří. V Česku včely nejvíce devastuje varoáza. "Neznám žádného včelaře, který by nebyl postižen. Sám jsem zaznamenal úbytek včelstev o padesát procent,“ říká včelař Miroslav Jakuš. Podle ministerstva zemědělství uhynulo až šedesát tisíc včelstev. Minulý týden proto zvedlo dotace pro včelaře o dvacet pět milionů na více než sto šedesát milionů.

"Včely, které přežily, jsou velmi slabé. Úbytek byl rychlý, ozdravění bude vzhledem k věku našich včelařů – v průměru kolem šedesáti let – a počtu včelstev pomalejší,“ dodává Jakuš. Roztoč kleštík včelí, který varoázu způsobuje, saje krev ještě nenarozeným včelám. Ty se potom rodí bez nožiček, křídel nebo poškozené a následně náchylnější k dalším infekcím.

Foto: archiv