Věda v roce 2009: geny, klima, astrofyzika
04.01.2009 10:19
Jaká témata považuje pro nastupující rok za zásadní časopis Science, který spolu s Nature představuje zlatý standard vědeckého publikování? Velké objevy s jistotou předpovědět nelze, ale hlavní trendy jsou zřejmé.
Rostlinné geny
Vědci každou chvíli oznámí, že "přečetli" úplnou genetickou informaci nějakého organismu. Loni například ptakopyska nebo mamuta. Rostliny stojí stranou zájmu médií, nikoli však genetiků. Znalost jejich genů je důležitá třeba pro zemědělství nebo farmacii. Příští rok můžeme očekávat mimo jiné přečtení rostlin využitelných pro výrobu biopaliv, sóji nebo některých druhů ovoce.
Neurovědy u soudu
Výsledky neurologického vyšetření donedávna v soudnictví sloužily pouze jako polehčující okolnost v případě, že lékaři objevili v mozku obžalovaného nějakou abnormalitu. Loni ale na základě encefalogramu odsoudil indický soud ženu za vraždu jejího snoubence. Lež je prý možno odhalit i pomocí magnetické rezonance. Stojíme zřejmě na začátku éry využívání neurologických poznatků jako důkazů viny či neviny.
Klimatická změna
V listopadu proběhne v Kodani mezinárodní konference o klimatu, která by měla přinést dohodu o nástupci Kjótského protokolu. Otázkou zůstává postoj USA, Číny a Indie. Barack Obama slibuje vstřícnější postoj než George W. Bush, ale otázkou zůstává, jak postoj jeho administrativy ovlivní pokračující finanční krize. Nejistá je také ochota vyspělých států financovat zavádění moderních technologií v rozvojových zemích.
Mořská sodovka
Oceány absorbují velké množství oxidu uhličitého z atmosféry. Tím se ale mořská voda pomalu okyseluje. Tento proces bude letos pokračovat. I malá změna pH přitom může narušit jemně vyváženou chemickou rovnováhu a mořské organismy začnou mít potíže s budováním svých vápenatých schránek. To se netýká pouze korálů, ale především mikroskopických řas, které stojí na počátku potravních řetězců. Okyselování tak zprostředkovaně ovlivní celý mořský ekosystém. Důsledky mohou být v dlouhodobém výhledu dramatické.
Souboj urychlovačů
Zatímco se inženýři pokoušejí opravit pošramocený urychlovač LHC, o pozornost se hlásí jeho menší bratříček, Tevatron u Chicaga. Při troše štěstí by mohl objevit Higgsův boson. Jeho existenci současná fyzikální teorie předpovídá, ale dosud ho nikdo nepozoroval. Higgsův boson podle fyziků dodává ostatním částicím hmotnost a jeho objev by potvrdil správnost současného modelu částicové fyziky. Pokud se to Tevatronu podaří, vyfoukne LHC jeden z největších triumfů.
Loni vědci pracující na Tevatronu vyloučili určitý rozsh hmotností Higgsova bosonu. Jako kdyby pátrali po pokladu a do slepé mapy ostrova zakreslovali plochy, které už prozkoumali. Některé z těch zbývajících prozkoumají letos. Pokud v nich částici nenajdou, budeme si muset přece jenom počkat na výkonnější LHC, který "dohlédne" i tam, kde pro Tevatron zůstane "Terra incognita".
ČTĚTE TAKÉ: Po tajemství vesmíru nepátrá pouze LHC
Na stopě temné hmotě
Temné hmoty je ve vesmíru zřejmě šestkrát více než hmoty pozorovatelné. Poodhalit její tajemství by mohly detektor částic PAMELA a loni vypuštěný teleskop Fermi sledující vesmír v oboru záření gama. Ten bude pátrat po fotonech vzniklých při anihilaci částic temné hmoty.
Co dělá druh druhem
Za svou dnešní rozmanitost vděčí příroda evolučním procesům, při nichž dochází k rozdělení jednoho druhu ve dva druhy dceřiné. To se děje nejčastěji geografickým rozdělením dvou populací (například horským hřebenem, velkou řekou nebo migrací části populace na dosud neosídlený ostrov). Oddělené populace se mezi sebou přestanou mísit, takže se mohou vyvíjet samostatně. Ale druh se může rozdělit ve dva i na jednom místě. Třeba díky tomu, že přednostně přežívají jednak velmi malí jedinci (mohou se schovat před predátory), jednak ti nadprůměrně velcí (ubrání se), zatímco průměrný představitel druhu skončí častěji jako kořist. Loni vědci objevili u různých živočichů (od hlístic po myši) několik genů, které brání úspěšnému rozmnožování mezi blízce příbuznými druhy, a jsou tedy za oddělení dvou druhů zodpovědné. Díky pokroku genetických metod můžeme v příštích měsících očekávat, že podobných genů bude u různých skupin organismů objeveno velké množství.
ČTĚTE TAKÉ: Rok 2008 ve vědě a technice
Foto: NASA, profimedia.cz, Fermilab, NHGRI
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.