Volby do EP
Lidovci by teď těsně vyhráli. Lídři se v debatě přeli o ekonomiku
16.05.2014 14:59
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu zvětšuje zřejmě Evropská lidová strana (EPP) své vedení. Podle posledního odhadu rozdělení celkem 751 europoslaneckého křesla, který nyní nabídla na internetových stránkách kancelář parlamentu, by lidovci měli získat celkem 221 mandátů. Proti předchozím odhadům si tak polepšili o 12 křesel.
Spojenectví Socialistů a demokratů (S&D) na druhém místě naopak proti předchozímu odhadu o devět mandátů přišlo a aktuálně by dosáhlo na 194 mandátů. Partnery EPP v Česku jsou KDU-ČSL a TOP 09, s S&D spolupracuje vládní ČSSD.
Evropské volby se konají od 22. do 25. května. Europarlament nabízí každý týden údaje vypracované společně firmou TNS Opinion na základě průzkumů veřejného mínění v členských zemích. Celoevropské průzkumy voličských nálad se nedělají.
Třetí nejsilnější stávající frakcí je liberální ALDE, aktuálně s 62 křesly. Proti posledním odhadům je to zlepšení o dva mandáty. S velkou pravděpodobností do této frakce po volbách vstoupí české hnutí ANO. Zelení, spolupracující s odpovídající českou stranou, by nyní získali 52 mandátů, polepšili si o pět. O dvě křesla - ze 47 na 45 mandátů - se v odhadu snížilo zastoupení levicové GUE/NGL, kam patří KSČM.
Zcela beze změny se 44 mandáty zůstává frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde je součástí česká ODS. O křeslo si pohoršila otevřeně euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) a získala by nyní 33 europoslanců.
O osm křesel ubylo ve velké skupině zástupců stran, které dosud v europarlamentu nesedí a není tedy jasné, k jaké frakci se jejich zástupci připojí. Takových je nyní 62. Celkem 38 mandátů by podle odhadu získali nezařazení kandidáti.
Ke vzniku nové frakce je potřeba 25 poslanců ovšem nejméně ze sedmi členských zemí unie.
Debata pěti lídrů
Ve čtvrtek se v předvolební diskuzi poprvé utkalo pět představitelů hlavních celoevropských politických uskupení. Každý z volebních lídrů měl na začátku debaty minutu na představení svých hlavních politických tezí. Lišily se. Modrá barva a žluté hvězdy evropské vlajky, které dominovaly místnosti zvané Hemisféra, ale naznačovaly, co má celá pětice společné.
V diskusi, přenášené do mnoha zemí EU, chyběli zástupci euroskeptických a protievropských stran, které mohou výsledky blížících se voleb do Evropského parlamentu (EP) zamíchat a ovlivnit jeho budoucí práci.
Přes různě silný důraz na solidaritu a pracovní místa, o nichž mluvili zástupci levicových stran, nebo na úspory a snahu snižovat zadlužení podporované liberály a lidovci, nezpochybňoval nikdo z diskutujících základní myšlenku pokračující evropské integrace.
Proti té se ale v mnoha zemích, kde se bude od 22. do 25. května volit, vymezují protestní uskupení. Ta mohou získat podle některých odhadů až 200 křesel EP, který jich bude mít po volbách 751. Dominanci proevropských stran v příštím europarlamentu tak nejspíš neohrozí, mohou jim ale zkomplikovat život.
Uctění Dehaeneho
Čtvrteční diskuse nebyla první televizní debata volebních lídrů celoevropských stran. Byla ale první, kde se sešlo všech pět deklarovaných kandidátů na budoucího předsedu Evropské komise. Začala střízlivou připomínkou památky někdejšího belgického premiéra Jeana-Luka Dehaeneho, který ve čtvrtek zemřel ve svých 73 letech a jenž byl před lety velkým zastáncem projektu evropské ústavy. Na závěr se připojili k výzvě k záchraně školaček, které v Nigerii unesli islamisté z hnutí Boko Haram.
Na pódiu se objevili Jean-Claude Juncker z Evropské lidové strany (EPP), Martin Schulz ze Strany evropských socialistů a demokratů (S&D), Guy Verhofstadt z Aliance liberálů a demokratů (ALDE), Ska Kellerová ze Strany zelených v saku stranické barvy a Alexis Tsipras ze Strany evropské levice (GUE/NGL).
"Musíme přestat s šetřením, s tou paranoiou z dluhů," prohlásil v jedné chvíli Řek Tsipras.
Právě neustálá varování před zadlužováním jsou podle něj důvodem rostoucího euroskepticismu napříč EU. "Musíme dát nejdřív naše účetnictví do pořádku," oponoval mu někdejší lucemburský premiér Juncker, jehož EPP je podle posledních projekcí favoritem voleb. Smíšenou reakci publika ale vyvolala jeho slova, že evropští politici udělali vše pro to, aby mohlo předlužené Řecko zůstat členem eurozóny.
Juncker se také vyslovil pro snížení energetické závislosti na Rusku, ale také pro dialog s ním, a pro uzavření dohody o volném obchodu s USA, která podle něj pomůže evropskému růstu.
Liberál Verhofstadt zdůrazňoval "inteligentní" přístup, nové technologie a mluvil o potřebě neutéct zpět od integrace do hranic národních států. Kvůli Krymu a Ukrajině prosazoval tvrdé sankce vůči lidem z okruhu ruského prezidenta Vladimira Putina a přečetl dopis ruského opozičního představitele a známého šachisty Garriho Kasparova.
Současný předseda europarlamentu Schulz připomínal nezaměstnanost mladých a EU, která bojem za zájmy pracujících odmítá euroskeptické myšlenky. Ska Kellerová zase "alternativní Evropu" dbající více o lidi než o banky a zisky bankéřů. Smlouvu s USA naopak odmítla jako tajně za zády evropských občanů vyjednávaný dokument - právě tak podle ní lidé ztrácí v unii důvěru.
První smích sálem zazněl, když Verhofstadt ve svém vystoupení poznamenal, že jeho protikandidát Schulz "není vždy inteligentní". Schulz později v debatě ocenil, že mezi kandidáty nyní existuje konfrontace a debata, i to by prý mohlo pomoci vyšší volební účasti než byla v evropských volbách dosud obvyklá.
Každý z kandidátů měl v publiku jasnou skupinu svých příznivců, často ji tvořili straničtí zaměstnanci Evropského parlamentu. "Nebudu asi úplně objektivní," poznamenala se smíchem jedna z nich.
Mezi asi šesti stovkami lidí v bruselském jednacím sále europarlamentu ale nechyběli i příznivci stran, kteří se na debatu přišli podívat přímo z ulice. V publiku ale nechyběli například ani někteří eurokomisaři.
Vítěz šéfem eurokomise
V interpretaci pravidel lisabonské smlouvy, kterou používají celoevropská politická uskupení, by se novým předsedou Evropské komise měl stát dopředu veřejnosti nabídnutý kandidát vítěze eurovoleb. Pro voliče logická paralela s praxí obvyklou v mnoha zemích EU je ale na celoevropské úrovni nevyzkoušenou novinkou.
Nástupce José Barrosa v čele komise navrhují europarlamentu země osmadvacítky, které rozhodují kvalifikovanou většinou. Ke schválení potřebuje dotyčný kandidát nadpoloviční většinu poslanců. Představitelé velkých proevropských stran dali už před volbami jasně najevo, že do čela komise podpoří právě kandidáta vítězné strany.
"Panevropské politické strany chtějí ze souboje svých kandidátů, o kterých nikdy neslyšelo až 86 procent občanů, udělat téma letošních eurovoleb," míní lídr eurokandidátky české ODS Jan Zahradil. Strana, která nyní nepatří k favoritům českého hlasování, je v EU součástí frakce evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž zástupce v debatách chybí.
ECR celoevropského lídra nemá a Evropská vysílací unie podle Zahradila odmítla její opakovaný požadavek na účast v debatách.
Podle mluvčího europarlamentu Jaume Duch-Guillota přenášelo diskusi, pořizovanou Eurovizí živě, 49 televizí, 39 internetových stránek a deset rozhlasových stanic, včetně Českého rozhlasu Plus. Debata byla překládána do 23 jazyků a vyvolala poměrně velký ohlas na internetu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.