Zánik "schengenu"
Na nové hranice doplatí nejvíc Češi a Slováci, tvrdí studie
16.02.2016 13:00
Případným rozpadem takzvaného schengenského prostoru by byly nejvíc ze všech signatářských zemí postiženy Česko a Slovensko. Důvodem je vysoká otevřenost obou ekonomik a vysoký podíl obchodu s ostatními zeměmi. Nejvážnějším dopadem pro českou ekonomiku by bylo zpomalení pohybu zboží, a tím exportní konkurenceschopnosti. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank.
Anketa:
Obáváte se, že dojde k vyhrocení nálad v české společnosti v souvislosti s uprchlickou krizí?
-
Ano. 63 %
-
Ne. 19 %
-
Je mi to jedno. 18 %
Konec schengenského prostoru by tak české hospodářství citelně poznamenal, plyne z analýzy. Pokles exportu citlivých položek, jako jsou například potraviny, o pět procent by podle analýzy připravil českou ekonomiku o 0,25 procenta HDP, což je v dnešních cenách asi 12 miliard korun ročně. Celkové ztráty by závisely na procentu, o něž by se kvůli nižší plynulosti dopravy snížil objem přepraveného zboží.
Důsledky by pocítili třeba i kamionoví dopravci. Evropská komise odhadla, že by v případě zavedení hranic v celém schengenském prostoru stouply roční náklady na jeden kamion v přepočtu o 1,5 milionu korun.
Banka ve zprávě uvádí, že prodloužení doby cest do zaměstnání u lidí, kteří dojíždějí do práce přes hranice, by patrně většinu z nich odradilo. "Situace by tedy způsobila určitý růst nezaměstnanosti v regionech poblíž hranice s Německem a Rakouskem," uvádí dokument.
Česko se podle analýzy spolu se Slovenskem vyznačuje ze všech zemí EU nejvyšší intenzitou pohybu zboží přes hranice, měřenou objemem exportu k HDP. Zároveň patří obě země mezi šestici zemí v EU, pro níž se schengenský prostor podílí na celkovém zahraničním obchodě víc než 70 procenty. Existence "schengenu" přispěla k tomu, že zahraniční obchod Česka narostl v letech 2005 až 2014 o víc než 70 procent a vývoz se po odečtení dovozu podílel víc než 40 procenty na celkovém růstu ekonomiky ČR.
Schengenskou smlouvu podepsaly v roce 1985 země Beneluxu, Francie a Německo a později se k ní přidaly všechny země kontinentální Evropy na západ od ČR včetně těch, které nejsou členy EU. Z nových členských zemí EU se dosud signatáři nestaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. Klíčovou změnou po přijetí smlouvy bylo zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích schengenského prostoru, čímž byl naplněn jeden ze čtyř základních principů EU - volný pohybu osob.
O ohrožení "schengenu" a volného pohybu osob se v poslední době často mluví v souvislosti s uprchlickou krizí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.