Německo musí opustit 12 tisíc Romů

23.08.2010 08:30

Po Francii, která likviduje cikánské tábory a odesílá jejich obyvatele zpět na Balkán, mají ve zvýšené míře opustit Romové také Spolkovou republiku. V hledáčku německých úřadů jich je přibližně 12 tisíc. Všichni by se měli vrátit do své původní domoviny v Kosovu.

Umožňuje to dohoda, kterou Berlín a Priština podepsaly letos v dubnu. Týká se "vrácení zpět" příslušníků menšin, kteří se označují jako Romové, Aškaliové nebo kosovští (balkánští) Egypťané a kteří v Německu nemají platné povolení k pobytu.

Ministr vnitra Lothar de Maiziere (CDU) sice jednotlivé spolkové země vyzval ještě před vstupem dohody v platnost k umírněnému postupu, ale praxe vypadá podle domácích médií jinak.

"Situace je kritická," říká Herbert Heuß, vědecký pracovník Ústřední rady Sintů a Romů v Heidelbergu (jako Sintové, Sinti, se v Německu, ale třeba i ve Francii označuje jedna z romských větví, někteří ale stále preferují označení Cikáni). Spolkové země podle něj okamžitě začaly Romy odsouvat.

ČTĚTE TAKÉ: Francie vyhostila první Romy zpět do Rumunska
Změňte ústavu, naléhají Židé a Romové v Bosně

Heuß pro ně ale v Kosovu nevidí žádnou perspektivu. Jejich děti často neumějí ani srbsky, ani albánsky. A dospělí Romové nemají přístup na pracovní trh.

Ačkoli EU poskytuje Kosovu miliony a miliony eur, balkánská zemička, která se jednostranně odtrhla od Srbska, prý nemá peníze na integrační programy. A navrátilcům chybí i to nejnutnější, aby si mohli vybudovat nový život.

Odsunem zpět do Kosova se podle Heuße vracejí Romům stará traumata, přičemž nemají žádné prostředky, aby se s nimi mohli lékařsky vypořádat.

Některé místní iniciativy v Německu bojují alespoň za možnost, aby se do Kosova nemusely vracet některé děti. Mnoho z nich se v Německu narodilo, hovoří plynně německy a odsun jim hrozí krátce předtím, než dokončí tu kterou školu. "Cítím se jako Němka," štká například v rozhovoru pro list Die Welt čtrnáctiletá Lumturije Berišová, jejíž rodina žije od roku 1993 v Arnsbergu.

Že návrat do původní vlasti dopadá nejtvrději na děti a mládež, dokládá také studie UNICEF (Dětský fond OSN). Zhruba u poloviny odsunutých dětí, z nichž se dvě třetiny narodily ve Spolkové republice, hrozí po návratu do Kosova prudké přerušení dosavadního vývoje.

Namísto aby dokončily školu nebo učňovský obor, jsou odsunuty na vedlejší kolej.

Podle studie přestanou chodit do školy dvě ze tří dětí, jež byly "odsunuty" z Německa. Důvodem jsou chudoba, jazykové bariéry a chybějící vysvědčení a doklady. UNICEF uvádí příklad dvou hluchoněmých chlapců, kteří v Německu chodili do speciální školy, ale v Kosovu nyní sbírají plechovky a staré železo.

Dánská rada pro uprchlíky odhaduje, že 50 až 70 procent Romů, kteří se (ne)dobrovolně vrátí do Kosova, tuto zemi během prvních tří měsíců opět opustí. Pašeráci lidí si účtují za "kus" mezi třemi až čtyřmi tisíci eur.