Dvě desetiletí nadšení postkomunistické části Evropy pro Spojené státy končí. Nastupuje rozčarování, které by někdo mohl nazývat novým realismem, píše britský týdeník The Economist, který analyzuje nový výzkum veřejného mínění v několika státech regionu.
Na svém vrcholu byl svazek mezi východní Evropou a Amerikou založený, stejně jako fungující manželství, na citech a vzájemné podpoře. Po pádu železné opony zjistili bývalí disidenti a studenováleční veteráni, že mají mnoho společného. Amerika prosazovala rozšíření NATO, které by novým spojencům zajistilo bezpečnost. Postkomunistické země poté věrně poskytovaly jednotky pro mise v Iráku a Afghánistánu.
ČTĚTE TAKÉ: Gazeta Wyborcza: Obamova vláda už se vzdala plánů na radar
Kaczyński Obamovi: Spojenectví s USA trpí kvůli Rusku
Nyní romance uvadá. Německý Marshallův fond provedl v červnu a červenci 2009 v Bulharsku, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku, Španělsku, Turecku a Spojeném království rozsáhlý průzkum veřejného mínění.
Z výsledků vyplývá, že západní Evropa je nyní Spojeným států i NATO mnohem více nakloněná než postkomunistické státy. Přitom ještě minulý rok tomu bylo naopak, východ kontinentu spolkl i výhrady vůči Georgi W. Bushovi.
Jen čtvrtina našich východních sousedů věří, že vztahy Spojených států s Evropou se v posledním roce zlepšily. Na Západě má tento názor téměř polovina obyvatel.
Váhání kolem radaru
Nástup Baracka Obamy ve většině zemí světa prudce zlepšil image USA, země jako Polsko a Rumunsko jsou ale výjimkou. Několik osobností regionu, včetně Václava Havla a Lecha Walesy, napsalo Obamovi veřejný dopis, ve kterém litují úpadku transatlantických vztahů.
Jedním z důvodů je váhání kolem protiraketového systému, který měl obsahovat rakety v Polsku a radarovou základnu v České republice a chránit Evropu a Ameriku před útoky z Íránu. Rusko hlasitě protestovalo. Změna plánu, například na mobilní systém na moři, by vypadala jako ústupek ruskému tlaku, píše The Economist.
Polsko se obává, že slíbené rakety Patriot, které měly protiraketovou základnu chránit, nikdy nedorazí. Místo nich dostanou jen tréninkové makety střel pro výcvik.
Vláda Spojených států také z velké části ignorovala sedmdesátého výročí začátku druhé světové války v Polsku. Jiné země včetně Ruska a Německa poslaly přední představitele státu. Amerika nejdřív nabídla jen bývalého úředníka z Clintonovy éry Williama Perryho, který byl známým odpůrcem rozšíření NATO. Po vlně kritiky se k němu připojil také poradce pro národní bezpečnost Jim Jones. Ale Poláci se i tak urazili.
Dalšími bolavými body jsou indicie, že Polsko, Rumunsko a Litva hostili tajné základny pro CIA, která zde vyslýchala podezřelé z terorismu. Všechny státy to popřely, ale v očích voličů je spojenectví se Spojenými státy potřísněno únosy a mučením, které se jejich vlády a USA snaží utajit.
Krize důvěry v NATO
Důvěra v NATO už také není neotřesitelná. Voliči nemají pochopení pro nasazování vojáků mimo Evropu, pokud se aliance nedokáže postavit tlaku Ruska. V tomto směru rozhodně nepomáhá, že Rusko a Bělorusko zrovna začali s velkým vojenským cvičením, které nese název Západ.
Na velké poradní konferenci NATO v červenci v Bruselu delegáti z východní Evropy s hrůzou poslouchali, jak jeden význačný německý akademik popisuje článek pět zakládající smlouvy aliance, který zakládá právo na pomoc v případě napadení, jako fikci. Přitom právě tato garance byla důvodem, proč postkomunistické státy do NATO tolik spěchaly.
NATO se snaží tyto obavy tišit, především novými iniciativami v oblasti strategického plánování. Poláci ale chtějí konkrétní výsledky, pravidelná společná cvičení a zásoby paliv a střeliva.
Další částí problému je velkolepý pokus Obamovy administrativy „restartovat" vztahy s Ruskem. Spojenci na východě Evropy se přirozeně obávají, že Spojené státy chystají vůči Rusku řadu ústupků výměnou za pomoc s Íránem. Ministerstvo zahraničí se snaží jakékoli tyto domněnky popřít. Ale Liz Sherwood-Randallová, členka Národní bezpečnostní rady přímo zodpovědná za vztahy s Evropou, sdílí názory Williama Perryho na rozšíření NATO. Diplomaté z východní Evropy při vyslovení jejího jména jen znechuceně kroutí hlavami, píše The Economis.
Amerika má mnoho závažnějších problémů, než jsou vztahy s východní částí evropského kontinentu. Naivitu Bushovy éry ale vystřídala nezvyklá skepse. Někteří lidé z Obamovy administrativy stále doufají, že příští výsledky budou lepší, píše britský časopis.
Foto: Robert Sedmík, Lucie Pařízková, Reuters
