Volný pohyb
Výjimky Schengenu: při náporu migrantů lze hranice zavřít

Evropská rada dala zelenou rozšíření možností pro obnovení kontrol na hranicích takzvaného schengenského prostoru. Mělo by jít ale jen o výjimečné opatření pro případy, pokud by některý stát bloku nebyl schopen dostát svým povinnostem.

Volný pohyb osob bez hraničních kontrol je podle vedoucích představitelů unie jednou z nejúspěšnějších věcí, které se EU podařily. "Pro naše občany je to jeden z nejhmatatelnějších symbolů evropské integrace," řekl po jednání český premiér Petr Nečas.

V poslední době se pravidla příslušné schengenské smlouvy stala terčem kritiky. Důvodem je příliv uprchlíků, zejména ze severu Afriky v důsledku tzv. arabského jara. Vzhledem k tomu, že někde nejsou podle některých hlasů dostatečně chráněny vnější hranice bloku (konkrétně se mluvilo o Řecku), se začalo volat po úpravě pravidel.

Evropská komise v reakci na to v květnu přišla s myšlenkou na rozšíření podmínek, za nichž mohou země schengenského prostoru obnovit dočasně kontroly na svých hranicích. Změny prosazovala zejména Francie. Jde o to, za jakých podmínek bude možné obnovovat kontroly uvnitř bloku.

Nápor migrantů i selhání pohraniční stráže

Prostor funguje tak, že když do něj někdo vstoupí, pak už mezi jednotlivými jeho státy může jezdit bez kontrol na hranicích. Schengenský prostor nyní tvoří státy unie kromě Kypru, Británie, Irska, řeší se přistoupení Bulharska a Rumunska. Zároveň jsou součástí prostoru Island, Norsko a Švýcarsko, jež nejsou členy EU.

Možnost k obnovení kontrol na hranicích existuje už nyní, například v případě hrozby pro veřejný pořádek nebo pro vnitřní bezpečnost dané země. Využívají ji například státy pořádající hojně navštěvované sportovní akce jako třeba fotbalové šampionáty.

Unie se nyní bude domlouvat na rozšíření podmínek ve dvou oblastech. Kdyby některý stát neplnil povinnosti a dostatečně nechránil vnější hranici prostoru, mohly by jeho sousední státy obnovit kontroly na společné hranici.

Ač se debata o tom teprve rozbíhá, všichni zdůrazňují, že by šlo o výjimečné řešení. To platí i o druhé diskutované možnosti, tedy obnovení kontrol v případě, že některá země či oblast bude čelit opravdu masivnímu přílivu imigrantů.

Debatovat se ještě bude o tom, zda by se o obnovení kontrol rozhodovalo na národní úrovni, nebo by šlo o širší "evropské" rozhodnutí. Konkrétní podobu návrhů na to, jak by měl mechanismus vypadat a fungovat, by měla Evropská komise podle návrhů summitu předložit do září.

Nečas zdůraznil, že ochrana hranic je primárně věcí členských zemí, podpořil ale posílení Frontexu, tedy unijní agentury pro správu vnějších hranic. Ta se dosud potýkala s nedostatkem personálu i prostředků, závisí totiž na jejich poskytování od členských států, jež ne vždy sliby plnily. Dohody se mají stát závaznými, navíc Frontex bude moci disponovat vlastní technikou.

"Jediným důvodem výjimečných a dočasných kontrol na vnitřních hranicích nemůže být jen velký příliv uprchlíků, ale i neplnění povinností spojených s ochranou schengenských hranic. Takové řešení je však řešením krajní nouze. To znamená, když by některá země, která tvoří vnější hranici schengenského prostoru, v podstatě naprosto přestala plnit svoji povinnost ochrany vnějších hranic."

Konkrétní zemi, které by se to mohlo týkat, nezmínil. V minulosti v této souvislosti bylo v EU kritizováno Řecko, do sporu se také dostaly Itálie s Francií, když Řím poskytl dočasná humanitární víza mnoha Tunisanům, již chtěli přes Itálii za známými do Francie.