Řečí čísel
V posledních letech více lidí umírá na nemoci dýchací soustavy

V posledních pěti letech se téměř o třetinu zvýšil počet lidí, kteří zemřeli na nemoci dýchací soustavy, naopak mírně klesl počet pacientů, u nichž byly příčinou smrti zhoubné nádory. Dlouhodobě nejvíce lidí umírá na nemoci oběhové soustavy, které v roce 2015 tvořily asi 46 procent z celkového počtu zemřelých. Nejčastěji lidé skonají v nemocnici nebo v léčebném ústavu, a to ve dvou třetinách případů v roce 2015. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V roce 2015 v Česku podle ÚZIS zemřelo nejvíce lidí od roku 2003, celkem 111 173. Češi dlouhodobě nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy, mezi které patří mimo jiné infarkt či cévní mozková příhoda. V roce 2015 byly příčinou úmrtí zhruba 51 tisíc lidí, což je asi o 2300 více než v roce 2014. Rok 2014 ale byl minimálně v posledních deseti letech jediný, kdy počet zemřelých na tuto diagnózu klesl pod 50 tisíc. Častěji na tyto nemoci umírají ženy než muži.

Druhou nejčastější příčinou jsou zhoubné nádory, na které předloni zemřelo asi 26 850 lidí, tedy 24 procent z celkového počtu zemřelých. To je meziročně o 200 méně. Třetí nejčastější příčinou jsou nemoci dýchací soustavy, které se předloni týkaly 7480, respektive asi sedmi procent zemřelých. Meziročně zemřelých z těchto příčin přibylo téměř o 1300, tedy asi o pětinu. Výrazný nárůst je především od roku 2011, od té doby vzrostl počet zemřelých na nemoci dýchací soustavy o 31 procent.

V posledních letech mírně klesá počet lidí, kteří si život vezmou dobrovolně. V roce 2015 sebevraždou ukončilo svůj život 1384 lidí, což je asi o stovku méně než o rok dříve. Ještě nižší počet sebevražd než v roce 2015 ale statistici zaznamenali v letech 2007 a 2008, v následujících čtyřech letech pak počet sebevrahů stoupal. K dobrovolnému ochodu se muži rozhodnou více než čtyřikrát častěji než ženy. Z celkového počtu připadlo v roce 2015 na muže 1130 a na ženy 254 sebevražd. Obě pohlaví nejčastěji ukončí život oběšením.

Příčiny úmrtí se mění s věkem. "U dětí, mladistvých a dospělých do 45 let jsou hlavním důvodem úmrtí vnější příčiny a úmrtnost mužů významně převyšuje úmrtnost žen," uvádí ÚZIS. U mužů jsou vnější příčiny, mezi které patří mimo jiné dopravní nehody či sebevraždy, hlavní příčinou úmrtí až do věku 49 let. U žen ale už od věkové skupiny 30 až 34 let převažují úmrtí v důsledku zhoubných nádorů. S rostoucím věkem u obou pohlaví vzrůstá počet zemřelých kvůli nemocem oběhové soustavy.