V Česku bylo v roce 2025 evidováno 11 441 případů zneužívání, zanedbávání a týrání dětí. Meziročně jde o nárůst o 1 286 případů. Senátní Výbor pro sociální politiku proto znovu otevřel otázku, zda současný systém dokáže děti dostatečně a včas ochránit.
Na půdě Senátu se uskutečnil již třetí letošní kulatý stůl věnovaný ochraně dětí před násilím a týráním. Skupina senátorů zároveň předložila návrh novely občanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních. Jejím cílem je, aby při rozhodování o péči bylo bezpečí a nejlepší zájem dítěte skutečně rozhodujícím hlediskem.
Když je rodič pro dítě rizikem
Návrh počítá s tím, že soudy budou muset důsledněji zohledňovat závažná rizika na straně rodiče – například domácí násilí, těžkou závislost na návykových látkách nebo závažnou násilnou trestnou činnost. V takových případech by mělo být možné omezit rodičovskou odpovědnost nebo dítě svěřit do péče pouze jednoho rodiče.
Senátorka Hana Kordová Marvanová upozornila, že samotná změna zákona nestačí: „Potřebujeme systém, který bude jednat dříve, než už je pozdě.“ Podle ní je nutné zlepšit spolupráci OSPOD, soudů, policie, pěstounů a dalších institucí.
Senátorka Eva Rajchmanová upozornila na nedostatečné propojení informací mezi institucemi a nedostatek pěstounů. „Každý tragický případ dítěte musí být pro stát důvodem podívat se, zda někde systém neselhal,“ uvedla.
Dítě nemá být objektem sporu
Senátorka Helena Pešatová zdůraznila, že dítě nesmí být vnímáno jako objekt právního sporu. „Jeho bezpečí a zdravý vývoj musí stát vždy na prvním místě,“ uvedla. Podle ní musí v případech domácího násilí, závažných závislostí nebo patologických konfliktů ustoupit představa automaticky rovnocenné péče skutečné ochraně dítěte.
Senátorka Věra Procházková upozornila také na problém vysoce konfliktních rozvodů. Podle ní současná rozvodová novela dostatečně neřeší situace, kdy je třeba rozhodnout především podle nejlepšího zájmu dítěte.
Senátor Jiří Vosecký patří mezi předkladatele návrhu, jehož cílem je podle Senátu nastavit péči o dítě tak, aby bylo možné lépe reagovat na konfliktní rozchody rodičů a současně chránit nejlepší zájem dítěte.
„Každé dítě má právo vyrůstat bez násilí“
K debatě se připojila také zmocněnkyně vlády pro lidská práva a poslankyně Taťána Malá. „Každé dítě má právo vyrůstat bez násilí a v bezpečí. Naší odpovědností je zajistit, aby systém dokázal násilí včas rozpoznat, účinně zasáhnout a nabídnout dítěti potřebnou pomoc,“ uvedla.
Za pěstounky, rodiče, kterých se současná situace dotýká, i za potenciální matky promluvila Žaneta Motlíková, jedna ze zakladatelek petice „UŽ NIKDY SMRT NEVINNÉHO DÍTĚTE! Výzva poslancům a senátorům: Změňte urychleně zákon, aby se tragédie malé Viktorky už nemohla opakovat!“, kterou během několika dnů podepsalo 5 000 lidí osobně a dalších 4 000 prostřednictvím sociálních sítí.
„A přesto je to téměř rok a tolik potřebná změna stále není vyřešena. Na co ještě čekáme?“ prohlásila Motlíková. „Na další tragédii?“
Na co ještě čekáme? Na další tragédii?
Je 11 441 ohrožených dětí za rok snad málo? A každý den se toto číslo může zvětšovat.
Stát si stěžuje na nízkou porodnost, ale jak mají mít budoucí matky důvěru ve stát, když mají obavu, že v případě vážného problému stát jejich dítě neochrání? Stále platí novela, která nebrání člověku odsouzenému za znásilnění nezletilého dítěte dostat dítě do péče. Novela, která dopouští, aby děti střídaly školky a školy pro pohodlí rodičů. Pořád se dějí situace, kdy soudy přidělují otcům děti do střídavé péče ještě kojícím matkám.
Viktorka ukázala, kam až může selhání dojít.
„Vás, politici, žádáme: udělejte maximum. A hlavně pohlídejte zákon, který předkládá ministr spravedlnosti Jaromír Tejc. Ať skutečně ochrání děti. Obávám se, že tento zákon vypracovali ti samí lidé, kteří připravili současnou děsivou novelu. Děti nemohou čekat.“ prohlásila Žaneta Motlíková.
