Mladečské jeskyně u Litovle na Olomoucku si tuto sobotu připomínají 200 let od svého novodobého objevení. Návštěvníky čekají přednášky speleologa Petra Zajíčka o bohaté historii podzemí pod vrchem Třesín i komentované prohlídky. Výročí si jeskyně, známé jako největší pohřebiště kromaňonců ve střední Evropě, budou připomínat celý rok koncerty i kostýmovanými prohlídkami.
Přednáškami speleologa i komentovanými prohlídkami si tuto sobotu připomenou Mladečské jeskyně u Litovle na Olomoucku 200 let od svého novodobého objevení. Součástí programu budou i další akce věnované nejen historii podzemí, ale také příběhu pravěké ženy zvané Mlada, jejíž ostatky archeologové v jeskyních objevili v 19. století. Výročí si jeskyně budou připomínat celý rok, v plánu jsou také koncerty, sdělil mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.
Dvě století v hlubinách
Historii krasového podzemí pod vrchem Třesín přiblíží dvě přednášky pro veřejnost v projekčním sále jeskyní s názvem Dvě století v hlubinách. "Speleolog Petr Zajíček zájemce provede velmi bohatou historií jeskyní - od nejasností kolem jejich objevení přes první nálezy a rabování až po odborné i novodobé výzkumy," uvedl vedoucí jeskyní Ondřej Vlček.
Přednášky budou v 10:00 a ve 14:00, navážou na ně komentované prohlídky. "Je to první z řady akcí, které letošní mladečské výročí připomenou. Například na 11. května a 14. září jsou v jeskyni naplánovány koncerty a 29. a 30. srpna oživené kostýmované prohlídky Tváří v tvář pravěku," doplnil ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Labyrint chodeb s krápníkovou výzdobou
Mladečské jeskyně pod vrchem Třesín byly podle dostupných údajů novodobě objeveny v roce 1826 při těžbě v místním kamenolomu. Jeskynní systém tvoří labyrint puklinových chodeb a dómů s krápníkovou výzdobou. Celková délka chodeb činí 1250 metrů, návštěvníkům je zpřístupněno zhruba 400 metrů. Mezi nejznámější části patří Chrám přírody, Panenská jeskyně nebo dvoumetrový stalagmit nazývaný Mumie.
Význam oblasti spočívá především v archeologických nálezech. Mladečské jeskyně jsou označovány za největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. V roce 1881 zde rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy objevil lidskou lebku, která byla původně považována za ostatky dospělého muže. Pozdější výzkumy ale ukázaly, že šlo o ženu starou přibližně 17 let, která žila asi před 31.000 lety v období aurignacienu. Fosilie patří mezi nejstarší nálezy člověka druhu Homo sapiens ve střední Evropě.
Na základě digitálních podkladů z vídeňského přírodovědného muzea vytvořili čeští a brazilští vědci v posledních letech také pravděpodobnou podobu této pravěké ženy. Forenzní rekonstrukce vznikla s využitím počítačového modelování lebky a dat z počítačové tomografie těl současných lidí. Výsledkem jsou dvě varianty podoby mladé ženy, kterou veřejnost v hlasování pojmenovala Mlada.
