Příručku ministerstva vnitra 72 hodin o přípravě na krizové situace si přečetlo nebo prolistovalo 83 procent domácností, kterým dorazila. Dvě třetiny ji neposlaly do koše. Projekt za 23,8 milionu korun podle autorů zvýšil povědomí lidí o krizové připravenosti – jenže jednorázová kampaň nestačí, varují odborníci.
Zhruba 43 procent uvedlo, že se dozvěděli něco nového, a 31 procent získalo pocit osobní odpovědnosti za svou přípravu. Na dnešní konferenci to uvedli vedoucí projektu Jan Paťawa a sociolog Martin Převrátil z Krit.institute. Zhruba 15 procent lidí pak podle nich pocítilo po obdržení příručky obavy a strach. Manuál rozeslalo ministerstvo vnitra do domácnost loni v říjnu.
Jednorázové kampaně ale podle Převrátila nestačí, stát by se měl problému věnovat kontinuálně. Tak podle něj fungují projekty i v zemích, ze kterých si ČR brala příklad, například Švédsko či Finsko."Jinak bude povědomí o tom, co dělat, v populaci zase klesat," řekl sociolog. Projekt stál podle jeho autorů 23,8 milionu korun.
"Dvě třetiny lidí si příručku uschovaly a nevyhodily jí, což považujeme za úspěch," řekl dále Převrátil. Ministerstvo podle něj poslalo manuál do 5,2 milionu domácností. Za důležité povazuje sociolog zejména to, že podle šetření z loňského prosince vzrostlo povědomí lidí o tom, jak se na krizi připravit a kde získat informace. Zároveň si někteří uvědomili, že příprava nemusí být finančně nákladná. Jako zbytečnou vyhodnotilo příručku 13 procent lidí. "Hodnotíme to jednoznačně pozitivně," uvedl Převrátil.
Příručka má pomoci lidem připravit se v českých podmínkách na krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb. Ministerstvo vnitra ji připravilo spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného sboru. Od loňského léta ji mohou zájemci nalézt na webu s označením 72 hodin. Úřad ji posléze rozeslal do domácností i v tištěné podobě.
V příručce jsou rady a seznamy věcí, které se lidem budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí. Autoři uvádějí, že lidé by v krizové situaci, kdy vypadne elektřina nebo přestane téct voda, měli zvládnout první tři dny bez pomoci záchranných složek, tedy jen s tím, co mají doma. V případě, že se na takovou situaci včas připraví, mohou navíc pomoci i ostatním a záchranáři se mohou soustředit na pomoc lidem, kteří jsou v přímém ohrožení života.
V manuálu pod odkazy jako nouzové zásoby, voda, jídlo, komunikace, ukrytí nebo evakuace tak lidé najdou informace o tom, co by měli mít doma pro co nejlepší zvládnutí prvních krizových dnů, jak by se měli během těchto situací chovat, kde získají ověřené informace o dění, o případné evakuaci nebo bezpečných úkrytech. Součástí jsou i hlavní zásady první pomoci.
