Spor o Filipa Turka na ministerském postu přinesl prezidentu Pavlovi nečekaný bonus – důvěru třetiny Čechů. Babišova vláda na tom dopadla hůř: 36 procent lidí jí po celé kauze věří méně. Zatímco voliči opozice tleskali prezidentovu „ne", příznivci vládních stran kroutili hlavou. A 13 procent tradičně neví. Ukázal to únorový průzkum Medianu mezi 1200 respondenty.
Spor o Turka rozdělil důvěru Čechů v prezidenta i vládu
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše (ANO) o jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem zvýšil důvěru třetiny Čechů v hlavu státu. Důvěru ve vládu zvedl spor jen u devíti procent lidí, zatímco u 36 procent vedl k poklesu důvěry v Babišův kabinet. Důvěra v prezidenta po sporu o Turka klesla u 30 procent dotázaných.
Motoristé původně uváděli Turka jako svého adepta na post ministra zahraničí a později ministra životního prostředí. Pavel to kritizoval mimo jiné kvůli kontroverzním Turkovým výrokům. Babiš po svém jmenování premiérem Turkovu nominaci Pavlovi nepředložil. Ministerstva zahraničí a životního prostředí dočasně vedl předseda Motoristů Petr Macinka. Až později přinesl premiér po dohodě s Motoristy na Hrad nominaci Turka na ministra životního prostředí. Prezident oznámil, že jej jmenovat nehodlá. V únoru se stal ministrem životního prostředí poslanec Motoristů Igor Červený.
Vládě spor spíš uškodil, většina lidí ale mávla rukou
U vlády největší podíl lidí - 43 procent - uvedl, že se jejich důvěra v kabinet po tomto sporu nezměnila. Druhá největší část byli právě s 36 procenty dotázaní, u kterých spor s prezidentem důvěru ve vládu poškodil. Těch, u nichž spor důvěru v kabinet zvýšil, bylo s devíti procenty nejméně. Zbytek tvořili lidé, kteří zvolili odpověď "nevím", bylo jich 13 procent.
U prezidenta Pavla byla naopak s podílem 34 procent největší skupina lidí, u nichž důvěra zesílila. Pokles důvěry v hlavu státu po sporu o Turka vyjádřilo 30 procent Čechů, u 25 procent se důvěra nezměnila. Zbylých 11 procent dotázaných nevědělo.
Pavlovi fandí jeho voliči, opozice tleská téměř jednohlasně
Nárůst důvěry v prezidenta byl nejsilnější mezi jeho voliči z druhého kola prezidentské volby a také nynějších opozičních stran ve Sněmovně. Z Pavlových voličů stoupla důvěra u 63 procent. Z voličů stran koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a také hnutí STAN zhruba tři čtvrtiny uvedly, že jejich důvěra v prezidenta vzrostla. U voličů Pirátů stoupla u 69 procent dotázaných.
Naopak 68 procent voličů Babiše v prezidentské volbě a 75 procent voličů vládní SPD vyjádřilo pokles důvěry v Pavla. U nejsilnější vládní strany ANO také převažovali lidé, u kterých důvěra v prezidenta klesla, ale ne tak výrazně jako u SPD. Bylo jich 55 procent. Nejmenší ztrátu důvěry v Pavla mezi vládními stranami průzkum zaznamenal u Motoristů, jejichž kandidát byl přitom předmětem sporu. Z voličů Motoristů poklesla důvěra v prezidenta u 46 procent a u 17 procent dokonce naopak stoupla.
Vládě nevěří ani voliči Pavla, ani většina voličů Babiše
Důvěra ve vládu vzrostla jen u tří procent voličů Pavla a u 19 procent voličů Babiše z prezidentské volby. Naopak klesla u tří pětin voličů Pavla a také u 13 procent voličů Babiše. U voličů vládních stran se po sporu o Turka u nadpoloviční většiny lidí důvěra v kabinet nezměnila. Vzrostla u 25 procent z voličů SPD, mezi voliči ANO a Motoristů stoupla shodně o 15 procent. Pokles důvěry vládě vyjádřilo 19 procent voličů Motoristů, 15 procent voličů ANO a 11 procent voličů SPD.
U opozičních stran výrazně převažoval pokles důvěry. U voličů Spolu a STAN to bylo zhruba 70 procent lidí, u Pirátů 60 procent. Důvěra v kabinet vzrostla jen u jednoho až tří procent z voličů opozice.
Průzkum prováděla agentura Median letos v únoru. Zúčastnilo se ho 1200 obyvatel ČR starších 18 let.
