Stovky lidí se dnes sešly v Lidicích, aby uctily památku 340 obětí nacistického vyhlazení obce z roku 1942. Při 84. výročí tragédie zdůraznili řečníci i pamětníci naléhavou potřebu chránit svobodu a mír. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka je připomínání těchto dějinných zvěrstev v současné době důležitější než kdy dříve, neboť mír v Evropě rozhodně není samozřejmou jistotou.
Lidé si dnes v Lidicích připomněli 84. výročí vyhlazení obce. Nacisté zavraždili 340 lidických obyvatel. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i místopředsedkyně vlády Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Akce byla stejně jako v předchozích letech bez projevů, celkem se jí zúčastnilo několik stovek lidí. Význam připomínání zločinu, který byl v Lidicích spáchán, opět v současném kontextu roste, řekl dnes ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
"Před pár lety jsme si mohli myslet, že vzpomínání na lidické mrtvé je věc vzdálená, protože jsme si zvykli a začali jsme brát mír v Evropě jako samozřejmost. Jsme svědky už pátým rokem, že to ta samozřejmost není, ne tak daleko od nás. Opět umírají civilisté, opět jsou děti odvlékány kamsi na převýchovu," uvedl Stehlík. Dodal, že je třeba si uvědomit, že svoboda a mír opravdu nejsou zadarmo. "Měli bychom každý na tom místě, kde jsme, se snažit o to, aby se podobná zvěrstva neopakovala," doplnil Stehlík.
Program pietní vzpomínky začal mší na základech kostela svatého Martina, sloužil ji biskup Zdenek Wasserbauer. Následovalo kladení květinových darů ke společnému hrobu zastřelených lidických mužů, které zakončila modlitba kanovníka kapituly Staré Boleslavi Gabriela Rijada Mulamuhiče za oběti lidické tragédie. "Křesťanský, společenský i lidský význam Lidic není jen připomínkou utrpení, ale také morální a duchovní výzvou proměnit tragédii této středočeské obce v modlitbu za lásku a pokoj mezi lidmi a obnovenou úctu k důstojnosti každé lidské bytosti. Právě zde tyto prosby nabývají zvláštní naléhavosti," řekl Mulamuhič.
V roce 1942, zhruba týden po smrti Reinharda Heydricha, který zemřel na následky květnového atentátu, nacisté zastřelili 10. června v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli do kladenského gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili. Kromě dětí vybraných na poněmčení a dětí do jednoho roku dali nacisté děti otrávit výfukovými plyny ve speciálně upravených autech ve vyhlazovacím táboře v polském Chełmnu nad Nerrem. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů se stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Celá vesnice byla zničena. V roce 1948 začalo v Lidicích budování nových domů, a to v sousedství pietního území, kde stála původní obec.
