České děti a dospívající pracují s nástroji generativní umělé inteligence (AI) nejčastěji kvůli škole. Přibližně 40 procent jich AI využívá třeba jako pomocníka při psaní slohových cvičení nebo referátů, případně na shrnutí a vysvětlení delšího textu. Vyplývá to z výzkumné zprávy, kterou v souvislosti s Dnem bezpečného internetu zveřejnili odborníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (MU). Sesbírali více než 2600 odpovědí dětí a dospívajících mezi devíti a 17 lety.
Přibližně třetina dětí využívá AI k získání doporučení. Ptají se například na to, co mají dělat, sledovat, poslouchat nebo jaké věci si koupit. Přibližně pětina se na AI obrací také kvůli svým starostem. "Velmi častá je i komunikace o tělesném zdraví a kondici," uvedla Marie Jaroň Bedrošová z výzkumného týmu IRTIS.
Kreativita i rizika digitální manipulace
Kreativní využití zahrnující vytváření obrázků nebo videí uvádí necelá čtvrtina dětí. Pouze čtyři procenta dotázaných připustila, že vytváří i takzvané deep fake, což jsou fotky nebo videa, jež vypadají, jako by na nich člověk dělal nebo říkal něco, co se ve skutečnosti nikdy nestalo.
"S věkem se zvyšuje využívání téměř všech aktivit. Rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou obecně velmi malé, ale dívky častěji používají AI k rozhovorům o svých starostech a k vyhledávání rad, zatímco chlapce o něco častěji láká tvorba obrázků či videí, včetně právě deep fake fotek nebo videí," dodala Jaroň Bedrošová.
AI jako startovací bod při učení
Kromě sbírání dat v dotaznících loni vědci také vedli polostrukturované rozhovory s dětmi a dospívajícími od 13 až 17 let. "Ukazuje se, že děti a dospívající využívají generativní AI velmi rozmanitými způsoby, zejména pak jako pomocný nástroj při učení. Hodně dětí AI vnímá jako startovací bod a výsledný obsah pak dál upravuje, doplňuje nebo kombinuje s vlastní prací. Mezi hlavní motivy patří úspora času a snížení zátěže při rutinních úkolech," uvedl výzkumník Vojtěch Dvořák.
Výzkum zároveň ukázal, že úroveň AI gramotnosti se mezi dětmi může výrazně lišit. Zatímco někteří účastníci výzkumu popisují systematické ověřování informací a snahu rozpoznat falešný nebo zavádějící obsah, jiní mají tendenci důvěřovat odpovědím, pokud působí přesvědčivě. Bez ohledu na věk české děti cítí potřebu vzdělávání, vedení a podpory ze strany dospělých. Zároveň zdůrazňují, že vzdělávat by se měli i sami dospěli, aby mohli děti smysluplně vést, nikoli pouze omezovat.
