Německo řeší kritický nedostatek lidských sil v armádě, který ohrožuje ambiciózní cíle Bundeswehru. I přes rozsáhlé oslovování mladých ročníků zůstávají počty rekrutů hluboko za očekáváním. Šéf obranného výboru Thomas Röwekamp nyní varuje, že pokud dobrovolný nábor selže, bude se země muset nejpozději do července 2027 vrátit k povinné vojenské službě, aby zajistila obranyschopnost v reakci na hrozby z Ruska.
Německo se potýká s náborem do armády a do července 2027 se bude muset rozhodnout o povinné vojenské službě. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou AFP to prohlásil šéf německého parlamentního výboru pro obranu Thomas Röwekamp. Německo se po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 rozhodlo výrazně navýšit investice do armády a posílit početní stav vojska.
Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180.000 vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260.000. Dalších 200.000 mužů a žen chce mít Německo, které má 83 milionů obyvatel, v rezervách. Německá vláda již upravila dobrovolnický model, kdy od ledna dostávají osmnáctiletí odvodové dotazníky. Muži ho musejí vyplnit povinně, ženy dobrovolně. Tyto dotazníky slouží armádě jako přehled, samy o sobě neznamenají odvod.
Mezi lednem a květnem armáda získala jen 530 branců, ačkoli kontaktovala asi 300.000 mladých lidí. Röwekamp uvedl, že pokud se nepodaří naplnit dobrovolnou cestou početní stav, bude se země muset vrátit k povinné vojenské službě. "Rozhodnutí musíme učinit do 31. července příštího roku," řekl.
Röwekamp dále uvedl, v první polovině nadcházejícího roku je potřeba vést vážnou diskuzi o tom, zda lze splnit ambiciózní cíle pro počty vojáků v aktivní službě a v záloze. "Mám o tom stále vážné pochybnosti," řekl.
Nový německý zákon o vojenské službě stanovuje cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.
Německo se v posledních letech snaží kvůli hrozbě z Ruska zvýšit svou obranyschopnost. Kancléř Friedrich Merz chce z bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Podle plánu Německo do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
