Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů. Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zatím s USA o podrobnostech návrhu nejedná, protože žádné oficiální dokumenty k němu nedostalo.
Zelenskyj: Volba mezi důstojností a tlakem USA
"Nastal jeden z nejtěžších okamžiků našich dějin. Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera," prohlásil Zelenskyj.
Návrh počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina postoupí Rusku i ty části Doněcké a Luhanské oblasti, které ruská armáda dosud nedobyla. V případě Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko z části okupuje, bude hranici tvořit současná frontová linie. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i možnému budoucímu rozšiřování Severoatlantické aliance o další země. Návrh obsahuje i omezení velikosti ukrajinské armády na 600.000 vojáků, o ruských silách se dokument nijak nezmiňuje.
Kyjev plán obdržel a jedná s USA
Kancelář ukrajinského prezidenta ve čtvrtek uvedla, že Zelenskyj obdržel návrh plánu a bude o něm s americkou stranou dál jednat. Závazek s USA spolupracovat na návrhu dnes ukrajinský prezident zopakoval. Zelenskyj si podle Reuters telefonoval s americkým prezidentem J. D. Vancem, rozhovor s Trumpem se pak očekává v příštím týdnu.
Evropští lídři volají po společném postupu
O věci mezitím se Zelenským telefonicky diskutovali německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Výsledkem rozhovoru je pak podle Berlína to, že výchozím bodem mírových jednání má být stávající fronta.
Merz, Starmer, Macron a Zelenskyj se shodli, že jakákoli dohoda, která se týká evropských států, Evropské unie nebo NATO, vyžaduje souhlas evropských partnerů nebo konsensus spojenců. O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán.
Na vypracování plánu se podle médií podíleli zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
Kreml je podle Peskova zcela otevřen mírovým jednáním. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina navíc vzkázal ukrajinskému vedení, že odmítání mírových řešení a pokračování v bojových operacích je nebezpečné. V minulosti to přitom byla opakovaně Ukrajina, kdo souhlasil s bezpodmínečným klidem zbraní a následným vyjednáváním, což Moskva odmítala.
USA tlačí na rychlé přijetí. Hrozí zastavením dodávek zbraní
Podle informací britského listu Financial Times (FT) čelí Ukrajina ze strany USA intenzivnímu tlaku, aby plán rychle přijala. O silném tlaku informovala také agentura Reuters, podle které USA hrozí Ukrajině, že zastaví dodávky zbraní, pokud dohodu nepřijme. Washington chce mít od Zelenského souhlas do 27. listopadu. Tuto lhůtu Trump v rozhovoru se stanicí FOX News Radio označil za vhodnou, zároveň ale nevyloučil prodloužení termínu.
Podle FT je nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně.
Ukrajina mezitím od evropských spojenců obdržela slova podpory. Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud by se na něm bude podílet Ukrajina a EU, zdůraznila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Finský prezident Alexander Stubb ve společném prohlášení se členy vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodnout o způsobu ukončení války s Ruskem.
Reakce Česka a dalších evropských zemí
Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost, napsal český prezident Petr Pavel na X. Český premiér v demisi Petr Fiala uvedl, že Česko podporuje americké úsilí ukončit válku, zároveň však řekl, že o budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny nelze rozhodovat bez jejího souhlasu. Ministr zahraničí Jan Lipavský na X připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Slovenský premiér Robert Fico, jehož země usiluje o dobré vztahy s Moskvou, americký plán přivítal. Řekl, že pokud bude schválen, vyjde Rusko z války jako naprostý vítěz a mimořádně morálně a ekonomicky posílené.
Úzké vztahy s Ruskem udržuje také Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán v rozhlase hovořil o rozhodujícím okamžiku a o tom, že klíčové budou příští dva až tři týdny. Zmínil, že na obzoru je mírový summit v Budapešti. V Budapešti Trump plánoval setkání s Putinem, které se ale neuskutečnilo.
Analytici: Plán nahrává Rusku a je odsouzen k neúspěchu
Oslovení analytici americký plán vidí jako spíše nakloněný Rusku. Poukazují také na body včetně ústupků na Donbasu, omezení armády či podmínek pro odpuštění trestných činů, které by Kyjev nemohl akceptovat. Francouzský deník Le Figaro pak napsal, že plán, který chce Trumpova vláda vnutit Ukrajině, je odsouzen k nezdaru.
