Červencová nezaměstnanost v Česku se podle analytiků vrátila na pětiprocentní hranici po deseti letech. Její nárůst není překvapením, protože se v létě utlumují náborové aktivity firem a do evidence na úřadu práce se postupně dostávají absolventi škol. Ve zbytku roku by měla zůstat stabilní, uvedli. Nezaměstnanost stoupla na pět procent z červnových 4,8 procenta.
Letošní pětiprocentní nezaměstnanost znamená nejhorší výsledek za červenec v posledních deseti letech, řekl ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. Výsledky naznačují, že se situace na trhu práce zatím nijak nelepší, tedy že pokračují dřívější trendy propouštění, zejména v tuzemském průmyslu. Ten se snaží o optimalizaci nákladů v čase rostoucích cen energií a posilující zahraniční konkurence. Současně je ale podle něj vidět, že dynamika propouštění přece jen pozvolna klesá.
Červenec je tradičně měsícem, kdy se nezaměstnanost mírně zvyšuje, uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec. Důležitější je ale podle něj trendový vývoj sezónně očištěného podílu nezaměstnaných, který již od roku 2022 postupně setrvale narůstá. V červenci sice meziměsíčně stagnoval na 5,03 procenta, i tak ale jde o nejvyšší úroveň od konce roku 2016, dodal.
"Červencový nárůst nezaměstnanosti není překvapením, jde o obvyklý prázdninový vývoj," souhlasil partner poradenské skupiny Moore CR Radovan Hauk. Firmy přes léto tlumí nábor a do evidence přicházejí lidé, kterým po prvním pololetí skončily smlouvy na dobu určitou. Současně do evidence nově vstupují absolventi středních a vysokých škol, kteří do práce nastoupí po prázdninách. Podstatné je to, že evidence zůstává o zhruba 38.000 uchazečů vyšší než před rokem, ochlazení trhu práce tedy pokračuje, podotkl.
Firmy kvůli letním dovoleným a prázdninám výrazně utlumují náborové aktivity a nástup nových zaměstnanců odkládají zpravidla na září, doplnil generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský. K nárůstu letos přispěly i vysoké letní teploty, kvůli kterým zejména manuálně pracující odkládají pohovory na chladnější období. Vliv měla podle něj i dlouhodobá stagnace českého průmyslu, která omezuje poptávku po pracovní síle v klíčových výrobních sektorech.
Jedním z hlavních charakteristických rysů českého trhu práce zůstává strukturální nerovnováha, upozornila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Zatímco v technických a dělnických profesích připadají na jedno volné místo jen jeden až dva uchazeči, u administrativních pozic či v maloobchodu je konkurence násobně vyšší. Na pracovním trhu chybí lidé v technických, řemeslných a zdravotnických oborech. Nedostatek pracovníků hlásí také stavebnictví a výroba, což tlačí na růst mezd v těchto odvětvích, poznamenala.
Na přelomu léta a podzimu trh práce ovlivní příchod čerstvých absolventů škol, připomněl analytik Deloitte David Marek. Podíl nezaměstnaných osob by se přesto neměl výrazně vzdálit od pětiprocentní hranice. Další vývoj bude podle něj záviset především na zaměstnanosti v průmyslu. "Nezaměstnanost bude klesat jen velmi pomalu a v průměru dosáhne letos 4,9 procenta," odhadla Krček.
