Archeologický průzkum potvrdil, že objekt na kopci Šibeník u Strážku na Žďársku je historickým popravištěm. Jeho podezdívka je podle Michaely Korbičkové ze Spolku na ochranu památek Bystřicka mimořádně zachovalá. I proto budou odborníci usilovat o to, aby se popraviště stalo kulturní památkou.
I když název kopce dával tušit, že by mohlo jít o místo se šibenicí, bližší povědomí o ní neexistovalo, řekla Korbičková. Skládané kameny podle ní mohly být stejně dobře pozůstatkem šlechtického letohrádku. "Ale to místo prostě indikovalo, že by to (šibenice) mohlo být, protože je to blízko úvozové cesty. A ta úvozová cesta kdysi mohla být součástí nějaké nadregionální cesty, takzvané Libické cesty, která je historicky známá, spojovala Čechy a Moravu. Takže je to místo, které je viditelné. A to byl vlastně cíl šibenic. Byly stavěny na místě, které může mít pro kolemjdoucí nějaký odstrašující význam," řekla Korbičková.
Lidem na cestě mělo být zřejmé, že jdou místem, kde je nutné dodržovat právo. Jediný písemně doložený hrdelní proces ve Strážku je z roku 1648. Za obvinění z krádeže byl souzen Vavřinec Zahradník, uvedla Andrea Buchtová, která je iniciátorkou výzkumu na Šibeníku.
Trojsloupová šibenice
Soud ve Strážku a potřeba zřídit popraviště vznikly zřejmě koncem 16. století, spadaly pod něj vsi Jemnička, Horní a Dolní Libochová, Bojanov, Pikárec, Radkov a Kosov. Na počátku 18. století se už na soupisu měst s hrdelním právem nevyskytoval.
Kruhová základna šibenice z lomového kamene má průměr devět metrů. Pod hlínou archeologové našli tři místa, ve kterých kdysi stála dřevěná konstrukce. "Je to známé z analogických pozůstatků, že sloupy byly stavěné do trojúhelníku. Byla to takzvaná trojsloupová šibenice s horními břevny," vysvětlila Korbičková.
Podle starosty Strážku Vlastimila Tvarůžka (za SOCDEM) je popraviště na pozemku Lesů ČR, přesto se obec letos rozhodla dát peníze z vlastního rozpočtu na údržbu a zpřístupnění stavby. O možné úpravě okolí šibenice se bude jednat zřejmě už tento měsíc, dodala Korbičková.
