Archeologové pod vedením vědců ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumají svatyni nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Podle nich přes 6500 let stará svatyně sloužila jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce. Nyní zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě, o tisíc let starší než britský Stonehenge, řekla dnes mluvčí ZČU Andrea Čandová.
Před 6500 lety vybudovali podle ní lidé na místě dnešních Chlebů téměř kruhové ohrazení o průměru 230 metrů. Součástí byl přes 2,5 metru hluboký příkop a 12 nepravidelně rozmístěných vstupů. "Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je lokalita mimořádná. Když jsme ale začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu," řekl šéf výzkumu Petr Krištuf z Fakulty filozofické ZČU.
Archeologové určili hlavní pozorovací místa. Jedno souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru během asi osmnáctiletého cyklu. Druhé propojuje východ Slunce při letním slunovratu s jeho západem při zimním slunovratu. Podobné uspořádání je známé ze Stonehenge, řekla mluvčí. Chlebská stavba je ale podle vědců starší. "Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec. Stejný princip je také na hlavní ose Stonehenge. Teď se ukazuje, že podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu," řekl Krištuf.
Stejně jako Stonehenge i Chleby byly místem pro rituály. Svědčí o tom třeba býčí lebky a rohy nalezené v příkopu u vstupů. "Předpokládáme, že původně mohly zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení. Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy," řekl archeolog Jan Turek z Univerzity Karlovy.
V příkopu našli archeologové také lidské kosti. Dřívější výzkum odhalil podle Krištufa hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky asi 18 lidí, které do něj byly vkládány postupně. Současný výzkum ale ukazuje, že se role místa později změnila. "Zatímco Stonehenge zažilo opakované návraty a dodnes bývá spojováno třeba s keltskými druidy, první výsledky z Chleb naznačují, že už v době železné monument svůj původní význam zřejmě definitivně ztratil. Příkop byl postupně zasypán a na místě svatyně vzniklo běžné sídliště," uvedl.
Vědci se teď zaměří také na analýzu půdy. "Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě. Ty mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku," řekl Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové, který provádí analýzy půdy z ohrazení a okolí. Veřejnost si může podle ZČU lokalitu prohlédnout 19. srpna od 15:00.
