Červnová noční obloha nabídne hned několik pozoruhodných úkazů. Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se 9. června přiblíží na pouhých 1,5 úhlového stupně a budou nepřehlédnutelné pouhým okem i z měst. Červen je navíc ideální čas pro pozorování nočních svítících oblaků, která se třpytí nízko nad severním obzorem.
V červnu mohou lidé na večerní obloze vidět v blízkosti nejjasnější planety Sluneční soustavy Venuši a Jupiter. Nejtěsněji budou vůči sobě v úterý 9. června, kdy je bude dělit jen přibližně 1,5 úhlového stupně. Červen je také měsíc, v němž se za soumraku i za úsvitu mohou zejména nízko nad severním oborem objevovat noční svítící oblaka. Dnes o tom informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
"Planety Jupiter a Venuše se na večerní obloze vyjímají už několik týdnů. Jsou pozorovatelné již za soumraku a jejich viditelnost trvá vždy do pozdních nočních hodin, kdy zapadají za severozápadním obzorem," uvedl Horálek. Jejich nejtěsnější úhlové přiblížení nastane za týden. Maximální přiblížení nastane ještě za denního světla, ale i po soumraku budou planety úhlově dost blízko.
"Jasná dvojice se objeví za soumraku nad západním obzorem okolo 21:30. Čas se bude lišit v závislosti na místě pozorování řádově o minuty, slabší Jupiter bude ležet jižně, vlevo dole, od výrazně jasnější Venuše. Při pohledu pouhýma očima budou dosti blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst až do jejich západu před zhruba 23:30 za severozápadním obzorem," řekl astronom. Jakmile soumrak pokročí, ukáže se nízko nad severozápadem také slabší Merkur, který zapadne okolo 23:00. Opětovné večerní přiblížení nejjasnějších planet bude možné znovu pozorovat až 7. září 2029.
Už 17. června nastane podle astronoma další zajímavá konstelace. "Velmi nízko nad severozápadním obzorem mezi 22:00 a 23:00 budeme moci spatřit v téměř dokonalé přímce 'prchavý' Merkur, jasnou planetu Jupiter a velmi výraznou Venuši. U té se navíc v těsné úhlové blízkosti bude promítat srpek Měsíce," uvedl Horálek.
Od začátku června přibližně do poloviny července lze podle něj ze střední Evropy rovněž spatřit nezvyklý typ oblačnosti, takzvaná noční svítící oblaka. "Oproti běžným oblakům se nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 kilometrů nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Pozorovatelné se stávají jen za soumraku nebo za úsvitu díky jejich nasvětlení Sluncem, které se v té době nachází hluboko pod obzorem a oblaky tak vynikají jako bělavé, stříbřité či elektricky modré závoje nízko nad severním obzorem proti tmavé obloze," uvedl Horálek.
Nejčastěji se na obloze vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. Pokud jsou výrazné, dají se zaznamenat i na fotoaparáty chytrých telefonů. "Konjunkce jasných planet a noční svítící oblaka patří k mnoha dalším pozoruhodným jevům, které můžeme v průběhu roku 2026 pozorovat. V létě se ještě dočkáme například zatmění Slunce, meteorického roje Perseid či zatmění Měsíce," uvedl Horálek.
