Připravovaná novela zákona o spotřebitelském úvěru může podle nové studie výrazně omezit dostupnost legálních půjček pro nízkopříjmové domácnosti. Hrozí, že desetitisíce lidí se přesunou na šedý trh. Experti varují, že cenový strop na RPSN sice míří proti lichvě, v praxi ale může vyloučit část žadatelů z legálního financování. Vyplývá to ze studie, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) dnes představilo novinářům.
Reálně hrozí, že šedý a ilegální trh poroste, shodli se experti na kulatém stole spoluorganizovaném Asociací poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) a CETA. Návrh zákona připravuje ministerstvo financí a vychází z předpisů v Evropské unii, které má ČR zavést do své legislativy a které mají zabránit předlužení a lichvářským praktikám.
Riziko omezení půjček nad RPSN 48 %
V případě, že novela zakáže úvěry nad úrovní roční procentní sazby nákladů (RPSN) 48 procent, jak se o tom diskutuje, tak podle studie 40 až 60 procent současných klientů členů asociace přijde o možnost získat půjčku. RPSN udává celkové roční náklady na úvěr v procentech z celkové výše půjčky. Nejvíce budou podle studie změnou zasaženi nízkopříjmoví žadatelé o malé půjčky, které využívají na pokrytí nenadálých výdajů.
"Podporujeme zvyšování ochrany spotřebitele, ale současná novela bude mít zcela opačný efekt. Povede k vyloučení části společnosti z legálního financování a přinese nulovou ochranu před nekalými praktikami," uvedl člen představenstva asociace Jiří Hauptmann. Pro mnoho domácností je podle něj malý úvěr poslední možností, jak zvládnout nenadálý výdaj. "Pokud tuto možnost spotřebiteli vezmeme, jeho problém nezmizí," řekl.
Samoregulace trhu a data CETA
Členové Asociací poskytovatelů nebankovních úvěrů mají stabilně vysokou míru zamítnutí žádostí o úvěr u nových zákazníků, která v roce 2024 dosáhla 58,3 procenta. "Od roku 2019 se standardně pohybuje nad hranicí 50 procent, což naznačuje, že se tento sektor do jisté míry samoreguloval a stabilizoval, čímž přispívá ke snižování rizika předlužení klientů. Neplatí tedy, že všichni nebankovní poskytovatelé udělují úvěry plošně a každému, kdo o ně požádá," uvedl Michael Fanta z CETA, které data členů APNÚ nezávisle analyzuje.
"Z mého pohledu nejsou v rámci připravovaného návrhu zákona nedůležitější cenové stropy, ale upřesnění pravidel posuzovaní úvěruschopnosti," uvedl David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. Poskytovatel by podle něj měl posuzovat všechny závazky, které klient splácí nebo i nesplácí, což by podle Šmejkala vyřešilo povinné nahlížení do registrů. "Pro poradnu je jednoznačně alarmující očekávání, že 90.000 spotřebitelů se přesune do šedé ekonomiky," řekl.
Finanční realita českých domácností
Podle dat Českého statistického úřadu si pětina českých domácností nedokáže vytvořit finanční rezervu 16.800 Kč. Celkově jde o více než 800.000 domácností, pro které může například porucha pračky, oprava auta nutného k dojíždění do práce nebo nedoplatek za energie představovat vážný finanční problém. "Tvrzení, že si chudší domácnosti nemají půjčovat, ignoruje realitu jejich situace. Neočekávaný výdaj není otázkou komfortu, ale fungování domácnosti," doplnil Hauptmann.
Studie CETA uvádí, že cenová regulace může být legitimním nástrojem, její dopady však zásadně závisí na konkrétním nastavení. Zkušenosti ze Slovenska, Polska nebo Velké Británie ukazují, že příliš nízké limity vedly k omezení dostupnosti legálních úvěrů, konsolidaci trhu a přesunu části klientů k alternativním či neformálním zdrojům financování. Asociace proto navrhuje, aby finální podoba novely kombinovala rozumný cenový rámec s jasně definovanými pravidly odpovědného úvěrování.
