Před dnešním rozhodnutím bankovní rady ČNB o úrokových sazbách vypukl názorový střet. Premiér Andrej Babiš varoval, že případné zvýšení by zásadně poškodilo obyvatele i celou ekonomiku, a kroky centrální banky opakovaně kritizuje. Analytici jsou však jiného názoru – vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům a růstu mezd se většina odborníků přiklání ke zpřísnění měnové politiky, které naznačil i guvernér Aleš Michl.
Krátce před dnešním rozhodnutím bankovní rady České národní banky o nastavení úrokových sazeb premiér Andrej Babiš (ANO) varoval před jejich navýšením. Novinářům při odletu na unijní summit řekl, že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku. Podle oslovených analytiků bude rada zvažovat, zda ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, nebo ji zvýší o čtvrt procentního bodu. Odborníci se přitom přiklánějí spíš ke zpřísnění měnové politiky. Tuto možnost naznačil minulý týden v rozhovoru s agenturou Bloomberg i guvernér ČNB Aleš Michl. Kroky ČNB kritizuje předseda vlády opakovaně.
"Nechápu, proč by ČNB měla navyšovat sazby," řekl premiér s tím, že Česko uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna. Evropská centrální banka nicméně minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta. Podle Babiše k tomu má důvod vzhledem k inflaci, v Česku ale takový problém nevidí.
"Pokud nás někdo kritizuje za výši hypoték a úvěrů, kdy hlavně na sazbě vydělávají komerční banky, tak nám se to nelíbí. Doufejme, že ČNB k tomu nepřistoupí, protože by tím zásadně poškodila životy všech spoluobčanů, podnikatelů a celé ekonomiky," uvedl. Jeho hnutí čelí kritice kvůli předvolebním slibům, že sníží ceny hypoték.
Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že jejich úprava na červnovém zasedání je reálnou možností. Pokud by ČNB skutečně ke zpřísnění měnové politiky přistoupila, bylo by to první zvýšení sazeb od doby, kdy se Michl stal v červenci 2022 guvernérem.
Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš předpokládá zvýšení sazeb, a to zejména kvůli pokračujícím inflačním tlakům vyvolaným konfliktem na Blízkém východě a uzavřením Hormuzského průlivu. Nic na tom podle něj nemění ani podpis memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které by mělo otevřít cestu ke konečné mírové dohodě. Bankovní radu podle Bureše přesvědčí i rychlejší než očekávaný růst mezd v prvním čtvrtletí a setrvalý růst cen služeb v blízkosti pěti procent.
