Více než padesát odborníků opustilo poradní rady úřadu vlády poté, co kabinet Andreje Babiše schválil přesun lidskoprávní agendy pod ministerstva. Kritici varují, že experti pod jednotlivými ministry ztratí nezávislost, která byla dosud zárukou nestranných doporučení. Další odchody jsou ve hře – a otázka, kdo bude stát radit v oblasti lidských práv, zůstává otevřená.
Z poradních orgánů úřadu vlády odešlo kvůli přesunu agend pod ministerstva přes 50 odborníků. U kulatého stolu na téma Budoucnost lidskoprávní agendy pořádaného ve Sněmovně opozicí to řekla bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle informací na webu úřadu vlády v nich zasedá zhruba 150 lidí. V diskusi další členové lidskoprávních rad a výborů uvedli, že tento krok také zvažují. Poslankyně ODS Eva Decroix chce navrhnout vznik sněmovní komise či platformy, aby zůstala jejich expertiza pro stát zachovaná.
"Jejich podněty jsou často kritické k jednotlivým ministrům nebo jednání vlády. Úředníci byli pod zmocněnkyní (pro lidská práva) právě proto, aby měli jistou nezávislost vůči jednotlivým ministrům," uvedla v debatě další bývalá zmocněnkyně pro lidská práva a do roku 2022 zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
Obává se, že pod jednotlivými ministerstvy nebudou moci pracovat tak nezávisle jako dosud. "S každou vládou ten zmocněnec tak trochu bojoval," doplnila. Laurenčíková ve funkci skončila spolu s vládou Petra Fialy (ODS) loni v červnu, její nástupkyní současný premiér Andrej Babiš (ANO) jmenoval poslankyni Táňu Malou.
Rada vlády pro lidská práva má podle informací na webu 29 členů. Spadá pod ni devět výborů, například pro práva dětí, obětí, cizinců, starších či LGBT+ lidí. Každý výbor má mezi 15 a 28 členy, dohromady jde o více než 150 lidí.
Vláda předminulé pondělí schválila na návrh Babiše a vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy přesun agendy lidských práv a protidrogové politiky do čtyř ministerstev. Přemístit by se od 1. července mělo i zázemí osmi vládních rad, na úřadu vlády zůstane jen kancelář zmocněnkyně pro lidská práva Malé a zmocněnkyně pro duševní zdraví a závislosti Dity Protopopové.
Kabinet záměr, kvůli kterému vstoupily do stávkové pohotovosti odbory úřadu vlády, hájí úsporami a lepší koordinací jejich práce. Podle Šimůnkové vedoucí úřadu vlády Bartha argumentovala tím, že lidskoprávní agenda je pro úřad extrémně zatěžující. Rada proto navrhla, aby ji podřídila novému vrchnímu řediteli sekce, který by samotné vedoucí úřadu od administrativy ulevil.
K lidskoprávní agendě se na úřadu vlády vážou i dotační tituly, na práci poradních orgánů se váže i rozdělování peněz včetně evropských fondů. Podle Laurenčíkové úplně zaniká například oddělení paměťových agend s dotačním programem, který rozděloval 30 milionů korun. Decroix vyzvala zástupce jednotlivých oblastí, aby v nich analyzovali, kde případně hrozí problémy s čerpáním evropských fondů.
"Evropská komise je informovaná a vnímá to jako velmi problematické," dodala Laurenčíková. Země OSN podle ní musí své kroky v oblasti lidských práv pravidelně obhajovat, další jednání bude na začátku příštího roku v Ženevě.
Ombudsman Stanislav Křeček na jednání řekl, že jeho úřad zaslal premiérovi k přesunům agendy dopis. Jeho obsah ale neupřesnil. Další kroky má v plánu i Senát. Podle předsedy senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry bude pořádat k tématu veřejné slyšení. Opoziční poslanci chtějí také požádat o schůzku premiéra, který opakovaně deklaroval, že rozhodnutí o přesunu agend je konečné.
