Dobrovolní hasiči jsou pro města a obce v Moravskoslezském kraji nepostradatelnou součástí systému pomoci při mimořádných událostech. Jejich význam se podle starostů i hasičů výrazně ukázal například při ničivých záplavách v roce 2024. Podle šéfa moravskoslezských hasičů Radima Kuchaře jsou zásadní i pro profesionální jednotky a bez jejich zapojení si dnes fungování integrovaného záchranného systému nelze představit. Dobrovolní hasiči navíc v mnoha obcích zajišťují i kulturní a společenské akce.
Počet dobrovolných hasičů v kraji roste
Zájem o členství u dobrovolných hasičů v kraji dlouhodobě roste. Aktuálně jich uniformu obléká více než 26.000. "V roce 2020 jsme evidovali 24.949 členů, od té doby se jedná o neustálý nárůst členské základny," řekl starosta Krajského sdružení hasičů Moravskoslezského kraje Stanislav Kotrc. Okolo 5000 z nich se v městech a obcích zapojuje do zásahových jednotek.
Klíčová role při povodních
V Moravskoslezském kraji zajišťuje akceschopnost celkem 388 hasičských jednotek. Z toho naprostou většinu tvoří jednotky Sboru dobrovolných hasičů (SDH), kterých je v kraji 351.
"Právě tyto dobrovolné jednotky představují nepostradatelnou součást systému ochrany obyvatel a bez jejich zapojení si dnes nelze fungování integrovaného záchranného systému vůbec představit. Jejich význam se naplno ukázal také během rozsáhlých povodní v roce 2024, kdy dobrovolní hasiči sehráli klíčovou roli," uvedl Kuchař.
Obce investují do techniky i zázemí
Například v Opavě dobrovolný hasič proplaval zaplavených sklepy bytového domu a na poslední chvíli zachránil život muži, který tam uvízl.
S Kuchařem souhlasí i oslovení starostové města a obcí. Všichni si význam jednotek uvědomují. Proto jednotky ze svých rozpočtů podporují.
"Pro nás jsou nepostradatelní. Proto se snažíme investovat do jejich vybavení a zázemí. Před lety jsme kupovali moderní stříkačku. Nyní plánujeme rozšíření hasičské zbrojnice," uvedl starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).Starostka Zátoru Salome Sýkorová (SNK), také ocenila přínos dobrovolných hasičů. Těch v obci působí v zásahové jednotce 12.
"Bez nich by to bylo složitější. Pomáhali společně s vojáky, dobrovolníky i profesionálními hasiči," řekla starostka.
Nové vybavení i zkušenosti z povodní
Obce se snaží své dobrovolné jednotky podporovat i nákupem techniky. Například ostravské jednotky SDH dostaly před časem speciální vybavení a ochranné pomůcky zhruba za devět milionů korun.
Nový člun získali dobrovolní hasiči z ostravské části Koblov. Tam voda v roce 2024 zaplavila několik desítek domů. V některých ulicích se jedinou možností přesunu staly čluny, na kterých hasiči evakuovali obyvatele.
Ostravský primátor Jan Dohnal (Spolu) uvedl, že město dlouhodobě pomáhá dobrovolným hasičům s obnovou vozového parku i renovací zbrojnic. V následujícím období dokončí rozsáhlou obměnu hasičských vozidel, která stála 62 milionů korun.
"Po povodních se ukázalo, že nám řada věcí chybí. Jsou to věci, které se běžně dají koupit, ale v momentě krizové situace nekoupíte vůbec nic, protože je všechno z trhu vykoupeno," řekl Dohnal.
Hasiči drží i společenský život obcí
Kotrc dodal, že obce si bez svých dobrovolných hasičů nedokážou představit žádnou činnost. "Hasiči byli, jsou a věřím, že také zůstanou, nositeli kultury a veřejného dění v každé i té nejmenší obci. Sbory dobrovolných hasičů to každoročně dokazují svou činností při pořádání kulturních a společenských akcí," řekl.
Obavy z dopadu vládních škrtů
Avizované vládní škrty se podle něj dotknou zejména obcí, jako zřizovatelů jednotek. Můžou mít dopad na omezení investic do výstavby nebo oprav požárních zbrojnic či do nové techniky.
"Dlouhodobě také upozorňujeme na podfinancování systému státní podpory provozních výdajů obcí na zabezpečení akceschopnosti jednotek," doplnil s tím, že více peněz by mělo jít hlavně na zajištění systému pohotovostí, odbornou přípravu, nebo na výdaje obcí v souvislosti se zásahem mimo územní obvod zřizovatele.
