Pestrou a bizarní říši hmyzu představuje nová výstava Moravského zemského muzea v Brně. Tvoří ji preparovaní motýli či brouci, ale také živý hmyz, třeba kobylky, strašilky, kudlanky a švábi, a zhruba dvě stovky makrofotografií.
"Chtěli jsme veřejnosti ukázat, že hmyz může být nejen děsivý nebo otravný, ale také krásný, poutavý a zajímavý," řekl dnes novinářům entomolog Jiří Procházka.
Výstavu nazvanou Bizarní hmyz návštěvníci najdou v přízemí Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu. Hned na začátku se dozvědí, že hmyz není jen přírodovědná kategorie, ale také kulturní symbol, součást mytologie a umění, od posvátných vrubounů ve starém Egyptě po Ferdu Mravence z knih Ondřeje Sekory. Výstava ukazuje také hororová či vědeckofantastická zpodobnění hmyzu, připomíná třeba film Smrtící kudlanka.
Titáni a goliáši
"V umění se hmyz stává mostem mezi přírodou a fantazií, mezi vědeckým poznáním a lidskou imaginací, a zároveň zrcadlem našich vlastních obav, fascinací a představ o světě. To, jak hmyz zobrazujeme, často vypovídá méně o něm samotném než o nás," uvedl spoluautor výstavy Miroslav Ambroz.
Hlavní část výstavy se ale soustředí na krásu hmyzu, jeho pestré barvy a tvary, důmyslné kamufláže a strategie přežití, bizarní rohy a výčnělky. Umožňuje srovnat exotické druhy s domácími, třeba obří tropické titány a goliáše s českým roháčem.
Většinu exponátů tvoří preparáty. "Živé exempláře jsou důležitým doplněním. Umožňují návštěvníkům zažít hmyz jinak než jen prostřednictvím preparátů či fotografií – v pohybu, v přirozených projevech a v reálném čase," řekl Procházka. Třeba vystavenou strašilku ďábelskou vědci objevili a popsali teprve před 20 lety.
Výstavu zpestřují a doplňují detailní záběry na hmyz z celého světa. Mnohé vznikly technologií skládané makrofotografie, tedy kombinací stovek jednotlivých snímků zachycujících různé roviny ostrosti. Specializovaný software snímky složí do jediného obrazu, na kterém je tvor dokonale ostrý od konečků tykadel až po zadeček.
