Brno má s dopravu problém, který už není jen otázkou ranních kolon. Druhé největší město Česka se potýká s největší nehodovostí, přetíženou a nejnebezpečnější silniční sítí, nedokončeným velkým městským okruhem, omezenou kapacitou některých uzlů i parkováním.
Doprava je proto jedním z výrazných témat brněnských komunálních voleb. Aktuální data přitom ukazují, že nejde jen o komfort cestování, ale doslova o zdraví. Podle analýzy GČP indexu Centra dopravního výzkumu bylo v Brně v roce 2024 při dopravních nehodách usmrceno osm lidí, loni dva a téměř padesát dalších lidí utrpělo těžká zranění. V hodnocení dopravní bezpečnosti krajských měst navíc Brno podle indexu za posledních dvanáct měsíců skončilo na posledním místě.
Radary nebo chytrá řešení?
Aktuální statistiky ukazují, že největší problém představují takzvaní zranitelní účastníci dopravy. Pro chodce, cyklisty a motorkáře je třetí nejhorší krajské město. Podle dat tvořili v roce 2025 jen 12,2 procenta všech nehod, ale 75 procent usmrcených a téměř 77 procent těžce zraněných. A počet rychlostních radarů se rovná nule. Kamila Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí) využití radarů podporuje, pokud budou nasazeny tam, kde mohou přispět k bezpečnosti. „Za mě úsekové měření, tak jak já ho znám ze zahraničí, je funkční řešení,“ řekla. Stejně tak je připouštějí Piráti. „Já si myslím, že radary jsou legitimním způsobem řešení nějakých nebezpečných míst,“ řekl Adam Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!). Naopak část kandidátů upozorňuje, že radar nemá být pouze nástrojem pro postih řidičů, ale měl by být umístěn především na skutečně rizikových místech. Podle odborníků přitom neexistuje jediná příčina špatné brněnské statistiky. Roli může hrát vysoká intenzita dopravy, přetížená síť, opravy komunikací i lidské chyby.
„Ty strašné statistiky jsou také výsledkem toho, jakou prioritu dnešní vedení Brna bezpečnosti dopravy dává. Radní pro dopravu za ODS Kratochvíl sice postavil krásnou hokejovou halu, ale radar nenainstaloval ani jeden. Praha jich má 100,“ uvedl Václav Trojan (ANO) s tím, že alespoň na nejnebezpečnějších úsecích nebo u škol jsou naprostou nutností. Odmítá přitom dělit účastníky dopravy na skupiny, které mají mít přednost před ostatními. „Každý z občanů má právo na to, aby byl na ulici v bezpečí a mohl se dostat z místa A do místa B,“ dodal. Za jeden z problémů považuje také nedostatek ohleduplnosti mezi jednotlivými účastníky provozu a dopravní komplikace způsobené nekoordinovanými opravami komunikací.
Třicítkou a s retardéry
Natálie Vencovská (Zelené Brno) chce třicítku rozšířit výrazněji. V debatě zároveň zdůrazňovala, že bezpečnost nelze řešit pouze dopravním značením. Za důležité považuje bezpečnější přechody, ostrůvky, lepší osvětlení a úpravy míst, kde dochází k nehodám, především v okolí škol. “Spousta lidí se hodně vzpírá proti omezení rychlosti na 30 ve městě, tempo, jakým jedete ve městě, je 28 km/h. Takže v momentě, kdy vlastně snížíme to tempo na těch 30, tak vlastně potom nebudeme v kolonách,” uvedla.
Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem) se soustředí především na bezpečnost dětí. Navrhuje takzvané školní ulice, v nichž by se v době největšího provozu dětí například na půl hodiny omezil vjezd automobilů. Pilotní režim tohoto typu se podle něj už zkouší u Základní školy Tuháčkova. „Já chci město, kde je především bezpečno pro naše děti,“ uvedl Hruška v debatě.
Okruh
Na jednom se účastníci předvolební debaty shodovali poměrně výrazně: Brno potřebuje dokončit velký městský okruh. Některé jeho části už jsou hotové. V roce 2024 byly otevřeny úseky Žabovřeská, Bauerova, Tomkovo náměstí a Rokytova. Další úseky se připravují a město uvádí předpokládané dokončení celého okruhu v roce 2035. Celkové náklady jsou odhadovány na 38,3 miliardy korun.
Dostavba okruhu jednou z hlavních podmínek pro zlepšení dopravy. Město a ŘSD letos řeší například spolupráci na úsecích Vinohrady a Ostravská radiála či Bratislavská radiála. U Ostravské radiály se počítá také s doplněním pěších a cyklistických tras. Jiří Kment (SPD a nezávislí) upozorňuje na finanční rozměr celé stavby. Podle něj je dokončení okruhu prioritou, zároveň ale bude nutné rozhodovat mezi jednotlivými velkými dopravními projekty. V debatě uvedl odhad zbývajících nákladů kolem 38 miliard korun a upozornil na to, že veřejné zdroje nejsou neomezené.
Kolony nezačínají až v Brně
Problém brněnské dopravy se navíc neomezuje na hranice města. Do Brna denně míří lidé z okolních obcí a měst a právě jejich auta významně zatěžují příjezdové komunikace. Trojan proto jako jednu ze svých hlavních dopravních priorit označil omezení počtu aut, která do Brna přijíždějí za prací. Řešením mají být záchytná parkoviště typu P+R na různých stranách města a návazná kyvadlová doprava. „Za čtyři roky čtyři záchytná parkoviště,“ shrnul svůj plán.
Brno už systém P+R využívá, jeho současná kapacita ale není velká. Aktuální údaje města například uvádějí 110 míst v P+R River Park, 74 míst u Zetoru a 175 míst u Ústředního hřbitova. Obsazenost navíc během dne výrazně kolísá. Petr Vokřál (Přísaha) posouvá problém ještě dál – za hranice Brna. Podle něj není efektivní čekat, že řidič přijíždějící například z Tišnova nebo Kuřimi zaparkuje až na hranici Brna. P+R by podle něj měla vznikat už v okolních městech a u železničních či autobusových terminálů. Smyslem je, aby člověk přestoupil z auta na veřejnou dopravu co nejdříve, nikoliv až po projetí několika desítek kilometrů a přivedení auta do brněnských kolon.
MHD má být konkurencí autům
Vedle silnic se proto vede debata o tom, jak zatraktivnit městskou hromadnou dopravu. Nejde přitom pouze o počet spojů, ale také o jejich rychlost, spolehlivost a návaznost. Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem) popsal svou představu jako město krátkých vzdáleností. Podle něj by první volbou měla být chůze nebo MHD a auto by mělo nastoupit až tehdy, když ostatní možnosti nestačí. Podobně o konkurenceschopnosti MHD mluvila Jana Janulíková (Za Lužánky). Podle ní není podstatné lidem přikazovat, čím mají jezdit. Pokud však bude veřejná doprava dostatečně rychlá, častá a komfortní, část lidí k ní podle ní přejde sama.
